Index půdní vláhy


                    
0102030405060708090100
Modelovaná půdní vlhkost v %

Aktuální stav sucha ve střední Evropě

v neděli 23.09.2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 16.09.2018 do neděle 23.09.2018 ráno)
 

Z pohledu celkového nasycení došlo na většině sledovaného území ke zhoršení a jen mírně k lepšímu se situace změnila na východě ČR a ve středním Polsku a Německu. Půdy v Polabí i nadále ukazují nasycení podobné jako nejvíce suchem zasažené oblasti Braniborska v Německu, nicméně na Moravě sucho ustoupilo. Je zřejmé, že letošní epizoda sucha na území ČR souvisí s podobně intenzivní epizodou zasahující povodí Labe ve velké části Německa, zvláště pak Braniborska. Tato suchá oblast zasahuje i rozsáhlé oblasti Beneluxu, jižního Dánska i východní Francie a z jihu ji doplňuje nezvykle suchá Itálie. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře a na většině území Balkánu a v Černomoří se oproti předchozímu týdnu situace dále zhoršila, ale s ohledem na roční dobu není nikterak neobvyklá.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 31. 8. 2021

    S takovou rychlostí oteplování se nepočítalo. Horka mají více obětí než povodně

    "Od osmdesátých let teplota vzduchu na Slovensku a v Česku výrazně roste, křivka se zlomila směrem nahoru a intenzita oteplování se zvětšuje," zdůraznil ve slovenské HNtelevízii klimatolog Pavel Zahradníček. Rozhovor  ke zhlédnutí na science.hnonline.sk ZDE

  • 26. 8. 2021

    Nebýt klimatické změny, extrémní deště by byly míň časté i slabší, píše se v nové zprávě WWE

    Extrémní deště a s tím související povodně v Evropě mohou být častější než dřív. Pravděpodobnost jejich výskytu i intenzitu zvyšuje změna klimatu podněcovaná lidmi. Nová vědecká zpráva organizace World Weather Attribution (WWE) a Evropské klimatické nadace to dokazuje na červencových deštích a ničivých záplavách v Německu, Belgii, Lucembursku a Nizozemsku.

    Bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR oceňuje rychlé vydání vědecké zprávy a očekává, že ještě může dojít ke zpřesnění některých údajů.

    Podle Miroslava Trnky z CzechGlobe ale představuje varovnou zprávu i pro Česko.

    Článek pro plus.rozhlas.cz k přečtení a poslechnutí ZDE.