Index půdní vláhy


                    
0102030405060708090100
Modelovaná půdní vlhkost v %

Aktuální stav sucha ve střední Evropě

v neděli 18.11.2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 11.11.2018 do neděle 18.11.2018 ráno)
 

Z pohledu celkového nasycení došlo na většině sledovaného území spíše ke stagnaci až ke zhoršení zvláště v oblasti Balkánu a jižní poloviny domény obecně. Nadále zůstávají poměrně suché oblasti nejvíce suchem zasažené v létě tj. oblast zasahující povodí Labe ve velké části Německa, zvláště pak Braniborska. Tato suchá oblast nadále zasahuje i rozsáhlé oblasti Beneluxu, jižního Dánska i východní Francie a z jihu ji doplňuje nezvykle suchá Itálie. Na chorvatském pobřeží Jaderského moře a na většině území Balkánu a v Černomoří se oproti předchozímu týdnu situace dále zhoršila, byť i nadále lze konstatovat, že s ohledem na roční dobu není zatím situace nikterak neobvyklá.

 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 22. 7. 2021

    Klimatolog varuje: Stoupne hladina oceánů a smrtící horko způsobí migraci

    Hladina oceánů vzroste o desítky centimetrů, v ČR se oteplí až o 4 stupně, bude více tropických dnů, přijdou intenzivnější bouřky i povodně a kvůli nedostatku vody hrozí i migrace lidí z tropických oblastí. To vše může nastat, pokud lidstvo nesníží do roku 2050 množství vypouštění emisí do ovzduší. V Rozstřelu to řekl klimatolog Pavel Zahradníček.
    Článek k přečtení a ke zhlédnutí na idnes.cz ZDE.

  • 21. 7. 2021

    Klimatická změna je šance mít technologickou revoluci, říká člen vědeckého týmu

    Na jižní Moravě tornádo, v Německu, Belgii a Lucembursku katastrofické záplavy. Jinde na planetě sucho. Máme si na to zvykat a čekat ještě horší klimatický vývoj? Co s tím? „Určitě by třeba pomohlo omezení globální dopravy a soustředění se více na regionální výrobu. Nebýt závislý jen na produktech, které se vyrábí v Asii a pak se k nám vozí přes půlku světa, a samozřejmě to zatěžuje životní prostředí,“ říká v rozhovoru pro deník Metro Pavel Zahradníček, člen vědeckého týmu Klimatická změna, který spojuje vědecké osobnosti a skupiny z oblastí zemědělství, lesnictví, klimatologie, socioekonomie a klimatického modelování.
    Celý článek pro deník metro.cz k přečtení ZDE.