Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

 Aktuálny stav sucha na Slovensku

v nedeľu 19.4. o 7 hodine ráno (informácie odrážajú zmeny v období od nedele 12.4. do nedele 19.4. ráno)

 

Mapa intenzity sucha vyjadruje porovnanie aktuálneho nasýtenia pôdy s rovnakým obdobím za posledných 50 rokov a hodnotí mimoriadnosť vzniknutej situácie.

Miera INTENZITY sucha v celom pôdnom profile (porovnanie aktuálneho stavu s obvyklými podmienkami v rovnakom období v priebehu rokov 1961 – 2010) je na úrovni mierneho až extrémneho sucha na 90 % celkovej plochy. Extrémne sucho je na 6,5 % plochy a zasahuje Oravu, Kysuce, Spiš, Levočské vrchy, Čergov, a ojedinele je aj v Slovenskom Rudohorí, na krajnom juhozápade a v oblasti Tatier. Situácia sa tak v porovnaní s minulým týždňom ešte viacej zhoršila. V povrchovej vrstve je sucho na takmer celom území, okrem najvyšších polôh, kde je snehová pokrývka. Mierne až extrémne sucho je až na 95 % plochy. Extrémne sucho zasahuje najmä oblasti na severe, ale ojedinele je aj v Slovenskom Rudohorí. V hlbšej vrstve je situácia trochu lepšia, ale i tu sa sucho rozširuje na čoraz väčšiu plochu. Extrémne sucho zasahuje až 7 % celkovej plochy.

Viac informácií

 

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 7. 2024

    Kam s uhlíkem?

    Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
    Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

  • 9. 7. 2024

    Změna klimatu je příležitost

    Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

    Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.

29. března 2020 / 13. týden

předchozí další stáhnout zavřít