(informace odrážejí změny v období od neděle 02. 03. 2025 do neděle 09. 03. 2025 ráno)
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď , ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0–40 cm) i nadále narůstá a oproti minulému týdnu je intenzita sucha vyšší jednak v již sledovaných oblastech, no i dále na západě a severu Čech a aktuálně tak není sucho pozorováno už jen v rámci malé oblasti severozápadně od Prahy. Na zbylém území pozorujeme převážně výrazné až extrémní sucho. Nejhorší situace- extrémní sucho- je v této vrstvě aktuálně na Šumavě, v okolí Jindřichova Hradce, dále na Jihlavsku, Pardubicku, v Jeseníkách, v Beskydech a v Bílých Karpatech. Na zbylém území je dále pozorováno převážně výrazné až výjimečné sucho, s výjimkou oblastí na Českobudějovicku, Karlovarsku, Plzeňsku, Opavsku Podyjí, kde pozorujeme mírnější projevy a sucho počínající až mírné. V oblasti severozápadně od Prahy a také v části Krkonoš je situace ještě o něco lepší. Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40–100 cm) V hlubší vrstvě je situace lepší, no na téměř celém území Moravy, ve Východních a Severních Čechách pozorujeme i nadále minimálně počínající až mírné sucho. Oproti minulému týdnu se sucho prohloubilo ve již sledované oblasti Jeseníků a v oblasti Beskyd, kde pozorujeme aktuálně i sucho výrazné až místy extrémní. Intenzita je vyšší i severozápadně od Brna a v Jižních Čechách kolem hranic, kde je pozorováno sucho mírné až výrazné. V rámci půdního profilu 0–100 cm V rámci půdního profilu 0–100 cm se intenzita sucha také ve sledovaných oblastech prohloubila a aktuálně je pozorovaná forma sucha na téměř celém území republiky s výjimkou oblasti severozápadně od Prahy a na Plzeňsku. Extrémní sucho pozoruje v této vrstvě o pozorujeme v Orlických horách, na Šumavě, ve Hrubém Jeseníku, v Bílých Karpatech a Beskydech. U severních hranic, dále na Pardubicku, Jihlavsku, Třebíčsku, Třeboňsku, severně od Brna, také na Olomoucku a v Nízkém Jeseníku pozorujeme sucho výrazné až výjimečné. Ve zbylých oblastem pozorujeme převážně počínající až mírné sucho. V rámci půdního profilu je aktuálně sucho pozorováno max. 76 % území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo na většině území ke snížení vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 22 % stanic, v 10-100 cm na žádné stanici. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK převládá v 50-100 cm na většině stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách, nižší v nížinách, především na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
V uplynulém týdnu (2.3. – 8.3.2025) u nás vládlo krásné slunečné, teplé, ale suché počasí. Prakticky na celém území republiky vůbec nepršelo. V první polovině týdne se postupně oteplovalo a od čtvrtka už stoupaly teploty i nad hranici 20°C. Noci a rána byly naopak velmi chladné. V první polovině týdne klesaly teploty i pod hranici (-5) °C. Poté byly okolo bodu mrazu a častěji se dostávaly do kladných hodnot. Vítr byl vesměs slabý.
Náš další web Klimatická změna také přešel radou inovací. Jednou z podstatných změn je to, že kromě odhadů budoucího vývoje založených na nejnovějších datech, má být tento web také průvodcem uživatele po očekávaných dopadech, ale i možných řešeních změny klimatu, a to nejen v oblasti zemědělství a lesnictví. Jakými dalšími změnami web přešel, komentuje v tiskové zprávě Miroslav Trnka a Lenka Bartošová. K dispozici je pro Vás ZDE.
"Začíná startovat vegetace, a to i vzhledem k vyšším teplotám v minulém týdnu - a potřebuje spoustu vláhy. Když jí hned na začátku sezóny máme málo, musíme spoléhat na to, jestli přijdou jarní vydatné deště, které to celé zachrání, nebo se rozvine sucho podstatně vyšších rozměrů," komentuje aktuální situaci klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Jak hodnotí březnové počasí ve srovnání s předchozími roky? Jaké jsou predikce Intersucha? A implementuje stát opatření, která by pomohla řešit jak sucho, tak i výkyvy teplot? Celý rozhovor týdeníku Respekt je k dispozici ZDE.
Funkce lesů lze hodnotit různými způsoby. Zajímavé možnosti nabízejí metody dálkového průzkumu Země. Tým vědců z několika institucí při řešení výzkumného projektu zpracoval certifikovanou metodiku Ohodnocení ekosystémových funkcí lesních porostů pomocí metod dálkového průzkumu Země (DPZ). Vědci v metodice představují postupy, jak sledovat a kvantifikovat vybrané ekosystémové funkce lesních porostů pomocí metod založených na datech DPZ (satelitních i leteckých), které mohou sloužit pro sledování dlouhodobých trendů a aktuálního stavu produkční a regulační funkce lesů v ČR. Funkce regulační je schopnost lesních ekosystémů regulovat hydrologické a klimatické podmínky prostřednictvím jejich vlivu na energetickou a vodní bilanci v krajině a v atmosféře. celý článek portálu ekolist.cz je k dispozici ZDE.
I v tomto roce zaznamenáváme znovu časný nástup jara. Tentokrát ale v kombinaci s prohlubujícím se suchem. Téma bylo ve vysílání rádia Prostor probírané s Lenkou Bartošovou z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor je k dispozici ZDE.
Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný. Habry v Lanžhotě na Břeclavsku předloni a pak i loni rašily rekordně brzy za dobu pozorování od roku 1951. Letos se proti loňsku o tři dny opozdily, vyrašily 10. března. Nicméně v posledních třech letech činí tento posun téměř měsíc, uvedla Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Tisková zpráva je k dispozici ZDE.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací.
