Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 23.12.2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 16.12.2018 do neděle 23.12.2018 ráno)
 

SHRNUTÍ:
V uplynulém týdnu (16.12.2018 – 22.12.2018) byla republika pod vlivem studené zvlněné fronty a ke konci týdne se k nám začal dostávat teplý vzduch. Ten ale doprovázel i vlhký vzduch, takže byly srážkové úhrny ke konci týdne největší. Nejvíce srážek spadlo hlavně v horkých oblastech a to dokonce více než 60 mm/týden. Ve středních polohách v Čechách byly zaznamenány úhrny nejčastěji od 10-15 mm/týden, ale na Moravě jen do 5 mm/týden.
Nadále bohužel pokračuje epizoda sucha, ale deficit zásob půdní vláhy byl již potřetí v řadě viditelně snížen. V krátkodobém výhledu očekáváme zlepšení nasycení povrchové vrstvy, nicméně očekávané srážky nejsou dostatečné pro úpravu celkového kumulovaného deficitu.
Sucho se v následujícím týdnu příliš měnit od aktuálního stavu nebude. Nejvíce srážek spadlo pravděpodobně v pondělí v noci a v následujících dnech nás budou trápit lokální přeháňky. Pokud nasněží ve středních a nižších polohách, tak bude i sníh rychle roztávat.

JAK PRACOVAT S MAPAMI?:
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi léty 1961-2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

HLAVNÍ TEXT ISSS
Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0-40 cm) se na většině území České republiky i v minulém týdnu zlepšila. Sucho v povrchové vrstvě však nadále zůstává na Moravě, ve Slezsku a poté v menších enklávách na severu Čech.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) zůstává i nadále velmi vysoká. K malému zlepšení došlo pouze v západních a jihozápadních Čechách na Vysočině a ve vrcholových partiích českých hor. I přes srážky, které zasáhly Českou republiku, je sucho v hlubší vrstvě i nadále velmi znepokojivé.
Nejvyšší kategorie, extrémní sucho, zůstává i nadále v oblastech povodí Labe a Lužnice, ve Šluknovském a Frýdlantském výběžku, na Plzeňsku, a také na jihovýchodní Moravě.
V minulém týdnu došlo ke snížení sucha především v povrchové vrstvě, ale i nadále je sucho pozorováno zhruba na 60 % území.
Na 10 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné, což je stejný údaj oproti předchozímu týdnu.
I nadále platí, že se jedná o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima patří dlouhodobě mezi období, která jsou na srážky spíše chudší.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území Čech pokračoval mírný vzestup vlhkosti půdy v orniční vrstvě, v ostatních hloubkách stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 3 % stanic, v 10 až 50 cm je na 22 % stanic a v 50-100 cm na 58 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 27 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 5 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na východní Moravě a na jihu Čech, nižší především v nížinách v severních a východních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (16.12.2018 – 22.12.2018) byla republika pod vlivem studené zvlněné fronty a ke konci týdne se k nám začal dostávat teplý vzduch. Ten ale doprovázel i vlhký vzduch, takže byly srážkové úhrny ke konci týdne největší. Nejvíce srážek spadlo hlavně v horkých oblastech a to dokonce více než 60 mm/týden. Ve středních polohách v Čechách byly zaznamenány úhrny nejčastěji od 10-15 mm/týden, ale na Moravě jen do 5 mm/týden. Nejvíce sněhu spadlo ve středu, ale jen zhruba do 5 cm v jižních a západních Čechách. K dnešnímu dni leží sníh prakticky jen na horách. Nejvíce je to v Krkonoších a to od 70-100 cm. Ve středních a nižších polohách je sníh pouze výjimkou. Teplota vzduchu postupně stoupala. Do čtvrtka nevystupovaly teploty moc často nad bod mrazu. V sobotu ale již byla maxima i okolo 10°C. Přišla tedy klasická vánoční obleva. Noční a ranní teploty vzduchu klesaly po celý týden k -5°C, jen v sobotu naopak neklesla pod bod mrazu a dokonce v Čechách byly minima na +6°C. Větrnější počasí bylo spjato až s teplou advekcí ke konci týdne.

Více informací
 

 

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.