Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 04. 10. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 27. 09. 2020 do neděle 04. 10. 2020 ráno)


Shrnutí:
V uplynulém týdnu (27.9.–3.10.2020) jsme byli pod vlivem přesouvající se tlakové níže. Srážky se vyskytovaly prakticky každý den. Množství srážek rostlo směrem od jihozápadu po severovýchod. Na většině území spadlo mezi 5-20 mm za týden, ale na severovýchodě republiky i více než 50 mm za týden. Teplota vzduchu během týdne postupně rostla. Do úterý se pohybovala maxima mezi 10–13 °C. Poté se postupně dostávala i nad 15 °C a v sobotu na většině území byly denní teploty i nad hranicí 20 °C. Chladnou noc a ráno jsme zažili převážně v neděli a pondělí, kdy minima byla pod hranicí 5 °C. Pak se pohybovala většinou na hranici 8–10 °C s výjimkou soboty, kdy skočily na rozmezí 10–13 °C.
Počasí je nyní spíše typicky podzimní, teploty budou odpovídat dlouhodobým hodnotám a budou se objevovat přeháňky. Půdní vlhkost bude odpovídat dlouhodobým hodnotám.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď , ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) není sledována. Příchozí srážky zlepšily stav natolik, že tato část půdy je aktuálně bez rizika sucha.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se v minulém týdnu rozsahem v podstatě nezměnila, došla však ke snížení intenzity. V této vrstvě pozorujeme přetrvávající problém v severozápadní části Čech, především v Ústeckém a Libereckém kraji. Dále lokálně přetrvává problém v okolí Prahy, na Plzeňsku, Karlovarsku a také v Krkonoších.
Aktuálně sucho se vyskytuje cca na 1 % území České republiky, co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce je menší pravděpodobnost dosycení půdního profilu především v místech, která jsou zmíněna výše (viz mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo na většině území ke zvýšení vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 3 % stanic, v 10 až 50 cm je na 12 % stanic a v 50-100 cm na 16 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 39 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 17 % stanic a v 50-100 cm na 18 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severní Moravě, nižší především v nížinách v severozápadních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (27.9.–3.10.2020) jsme byli pod vlivem přesouvající se tlakové níže. Srážky se vyskytovaly prakticky každý den. Množství srážek rostlo směrem od jihozápadu po severovýchod. Na většině území spadlo mezi 5-20 mm za týden, ale na severovýchodě republiky i více než 50 mm za týden. Teplota vzduchu během týdne postupně rostla. Do úterý se pohybovala maxima mezi 10–13 °C. Poté se postupně dostávala i nad 15 °C a v sobotu na většině území byly denní teploty i nad hranicí 20 °C. Chladnou noc a ráno jsme zažili převážně v neděli a pondělí, kdy minima byla pod hranicí 5 °C. Pak se pohybovala většinou na hranici 8–10 °C s výjimkou soboty, kdy skočily na rozmezí 10–13 °C. Větrné počasí bylo převážně v pátek a sobotu, kdy hlavně v sobotu se i denní průměrné rychlosti dostávaly k hranici 10 m/s a nárazy přes 20 m/s.

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.