Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.08.2020 do 05.09.2020

 

Období od 1. srpna do 5. září bylo nejteplejším nebo jedním z nejteplejších od roku 1979 (Francie, Bulharsko, Dánsko). Od první poloviny srpna byly zaznamenány výjimečné vlny veder, které vedly v porovnání s dlouhodobým průměrem k teplotám většinou o 2 °C vyšším (Francie, Německo, Polsko, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, ČR, Slovensko, Rakousko, Dánsko, Litva, Belgie, Nizozemí, Slovinsko, Chorvatsko, Bělorusko). Teplé povětrnostní podmínky urychlily vývoj letních plodin, a tak mírně zkrátily období plnění zrna u kukuřice a slunečnice. Srážky byly obecně hojné, i když nerovnoměrně rozložené. V Maďarsku a Francii se vyskytovaly hlavně v podobě bouřek. V Polsku a Maďarsku vedly ke zvýšenému výskytu chorob a plísní. Setí řepky ozimé je již, přes zpoždění převážné kvůli suchým podmínkám (např. Francie, Polsko, Bulharsko) či naopak dešti (např. Itálie), dokončeno. Většina výsevu řepky ozimé byla dokončena v optimálním čase.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů. 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

15. 9. 2020
pro
BG
Bulharsko
Ve východní polovině Bulharska, kde převládající teploty překročily dlouhodobý průměr o 1,5 až 3,0°C, bylo období od 1. srpna do 5. září nejteplejším nebo jedním z nejteplejších od roku 1979. V západních oblastech byla pozitivní tepelná anomálie skromnější a většinou zůstávala v rozmezí 0,5 až 1,5 °C. Počet tropických dnů (Tmax> 30°C) překročil dlouhodobý průměr o 5 až 15 dní, s jedinou výjimkou téměř sezónního regionu Jugozapaden. Srážky také představovaly dualitu. Ve východním Bulharsku přetrvávaly v červenci vzácné srážkové podmínky. V srpnu bylo zaznamenáno pouze 5 až 30 mm. Na začátku září následovaly hojnější srážky (10 až 40 mm), ale opožděně v Severoiztochen a Severen Tsentralen. Naproti tomu západní oblasti Severozapaden a Yugozapaden během zájmového období zaznamenaly nadprůměrné srážky (40 až 90 mm). Vývoj letních plodin se zrychlil. Zkrátilo se období tvorby výnosů, zejména ve východních oblastech. Úrovně půdní vlhkosti v těchto oblastech poklesly na kritické úrovně. Počátkem srpna snížilo rychlé stárnutí listů fotosyntetickou kapacitu pro plnění zrn, což ohrozilo tvorbu výnosu. Satelitní snímky potvrzují, že plodiny ve východním Bulharsku jsou většinou ve špatném stavu. Naproti tomu podél západní hranice dosáhla úroveň půdní vlhkosti téměř nadprůměrných hodnot a plodiny jsou zde v dobrém stavu. Prognózy výnosů pro kukuřici i slunečnice byly revidovány směrem dolů, jsou však stále v souladu s historickým trendem a přesahují pětiletý průměr. Výsev řepky se na východních územích pravděpodobně zpozdí kvůli suché ornici.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 20. 1. 2021

    Loňské srážky byly jako na houpačce, střídaly se extrémy

    Počasí v loňském roce lze popsat jako střídání extrémů. Zatímco leden, březen, duben, červenec, listopad a prosinec patřily z hlediska srážek k sušším měsícům, únor, červen, srpen, září a říjen byly nadprůměrné. Normální byl pouze květen. Podle odborníků z projektu InterSucho srážková houpačka neuškodila krajině, avšak pro zemědělství znamenala řadu problémů. Celkový roční srážkový úhrn 761 milimetrů řadí rok 2020 mezi srážkově nadnormální, řekl ČTK Zdeněk Žalud, který v projektu zaštiťuje adaptaci na klimatickou změnu a sucho.
    Celý článek se zhodnocením roku 2020 k přečtení na ČTK ZDE.

    Zpráva byla převzata i dalšími médii:
    ekolist.cz
    enviweb.cz
    agris.cz.

  • 1. 1. 2021

    Pršelo nejvíc za deset let. A přece jenom lehce nad průměr, řekli vědci

    Česko zůstává ve vláhovém deficitu. Z dlouhodobého hlediska chybí v krajině asi 300 milimetrů srážek. Sucho zesilují především vzrůstající teploty.
    Nejdřív pětisetleté sucho, pak – s nadsázkou – šest propršených měsíců. V Česku se uzavírá nejdeštivější rok za poslední dekádu.

    V průměru napršelo mezi 700 a 800 milimetry srážek. Takové úhrny meteorologové zaznamenali naposledy v roce 2010. „Tehdy spadlo ještě minimálně o 100 milimetrů za rok více než letos,“ řekl pro Seznam Zprávy klimatolog Pavel Zahradníček z portálu intersucho.cz.

    Celý článek k přečtení pro seznamzpravy.cz ZDE.