Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.08.2020 do 05.09.2020

 

Období od 1. srpna do 5. září bylo nejteplejším nebo jedním z nejteplejších od roku 1979 (Francie, Bulharsko, Dánsko). Od první poloviny srpna byly zaznamenány výjimečné vlny veder, které vedly v porovnání s dlouhodobým průměrem k teplotám většinou o 2 °C vyšším (Francie, Německo, Polsko, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, ČR, Slovensko, Rakousko, Dánsko, Litva, Belgie, Nizozemí, Slovinsko, Chorvatsko, Bělorusko). Teplé povětrnostní podmínky urychlily vývoj letních plodin, a tak mírně zkrátily období plnění zrna u kukuřice a slunečnice. Srážky byly obecně hojné, i když nerovnoměrně rozložené. V Maďarsku a Francii se vyskytovaly hlavně v podobě bouřek. V Polsku a Maďarsku vedly ke zvýšenému výskytu chorob a plísní. Setí řepky ozimé je již, přes zpoždění převážné kvůli suchým podmínkám (např. Francie, Polsko, Bulharsko) či naopak dešti (např. Itálie), dokončeno. Většina výsevu řepky ozimé byla dokončena v optimálním čase.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů. 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

15. 9. 2020
pro
UA
Ukrajina
Dříve hlášené sucho v nejjižnější oblasti stále pokračuje. Na pobřeží Černého moře bylo pozorováno pouze několik intenzivních srážek. Situace se poněkud zlepšila v jihovýchodní oblasti. V průběhu zájmového období byla většina středních oblastí vystavena značnému dešťovému deficitu, což prodlužovalo sucho pozorované již v červenci. Tyto podmínky nebyly považovány za hrozbu pro výnosy plodin, protože černozemě jsou obvykle odolnější vůči dešťovým deficitům. Nicméně vzhledem k tomu, že se ani díky zimnímu období voda nedoplnila, byly letní plodiny vystaveny vodnímu stresu více než obvykle. Navíc s pozdním setím a nižšími květnovými teplotami byl začátek sezóny sub-optimální. Od začátku července nedosáhly ve středu kumulativní srážky ani 50% dlouhodobého poměru. Poltav’ka, jeden z hlavních regionů produkujících kukuřici na zrno, zažívá druhý největší deficit vody od podzimu (od 1. října 2019 do 8. září 2020), po roce 2007. Jelikož nejvýraznější dešťový deficit byl pozorován v centrální oblasti a zahrnoval hlavní oblasti produkující kukuřici na zrno, byl výnos kukuřice na zrno revidován směrem dolů. Sója a slunečnice byly ovlivněny mnohem méně, protože slunečnice se pěstují hlavně na jihu - kde nebyly podmínky od 1. července tak kritické - a sója v nejzápadnější oblasti byla mnohem méně vystavena deficit deště pozorovaného letos v létě.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 3. 2021

    Webinář Intersucha - pozvánka

    Prakticky orientovaný webinář o suchu a dalších agrometeorologických výzvách současnosti a blízké budoucnosti pořádaný týmem Intersucha se bude konat ve středu 10. 03. 2021 od 8:15 do cca 11 hod Podrobněji ZDE.

  • 8. 3. 2021

    Rozhovor s klimatologem Pavlem Zahradníčkem

    Zima už má na kahánku, jaká byla? Napadlo na jižní Moravě hodně sněhu nebo málo? Jak silné mrazy v porovnání s historií letos vlastně udeřily?
    Rozhovor k poslechnutí na mujrozhlas.cz ZDE.