Rakousko
Zájmové období bylo od začátku května chladnější než obvykle. Teplota vzduchu byla v porovnání s průměrem o 3°C nižší. Během průniku studeného vzduchu na začátku druhé květnové dekády teploty regionálně klesly pod 0°C. Lokálně způsobily poškození kukuřice na zrno mrazem. Maximální teploty po celou dobu nepřekročily 28°C. Nadprůměrné srážky byly zaznamenány v severním Rakousku s celkovým součtem nad 50 mm (regionálně v severním Rakousku nad 100 mm). Jihovýchodní Rakousko zůstalo sušší než obvykle, srážky se kumulovaly pod 50 mm. Nedávné srážky byly schopny vyrovnat v severním Rakousku deficit vlhkosti půdy, který se v důsledku nedostatku srážek od poloviny března zvyšoval. Anomálie chladného květnového počasí zpomalila fenologický vývoj zimních plodin - nyní ve fázi kvetení - vyvažující pokročilý vývoj v důsledku předchozího teplého období. Výhled výnosů pro zimní obiloviny byl kvůli nedávným srážkám mírně upraven směrem nahoru. Srážky byly také přínosné pro počáteční růst letních plodin. Prognóza výnosu letních plodin zůstává v souladu s dlouhodobým trendem.

Bosna a Hercegovina
data nejsou dostupná

Belgie
Zájmové období (1. května až 10. června) bylo charakteristické přetrvávajícím deštěm. Srážky, které se vyskytly, byly soustředěny v první květnové dekádě a první červnové dekádě. Nejvýznamněji pršelo kolem 5. června. Kumulativní srážky za celé období se pohybovaly kolem 40% dlouhodobého průměru v severní Belgii; ve většině ostatních regionů to bylo 40 až 50% dlouhodobého průměru. Denní průměrné teploty kolísaly kolem dlouhodobého průměru. Výrazně chladnějšími období se vyskytlo kolem 13. května a 5. června. Ve vnitrozemských oblastech byly kolem 13. května běžné mrazy na úrovni země, což způsobilo určité škody na plodinách, zejména u brambor. Hladina záření byla i nadále mimořádně vysoká. Pokračující dešťový deficit negativně ovlivnil všechny plodiny. Období s nejsuššími podmínkami (konec května a první červnové dny) omezilo akumulaci biomasy a částečně probíhalo se začátkem období květu u pšenice ozimé, což mělo negativní dopad na počet zrn. Cukrová řepa, brambory a kukuřice byly vystaveny dalšímu stresu poté, co se právě začaly zotavovat z obtížných podmínek kolem setí a vzcházení. Podmínky jsou nejobtížnější v severním Belgii. Plodiny, které mají prospěch ze zavlažování, zejména brzy vyseté porosty (letních, jarních a zimních plodin) na málo až středně strukturovaných půdách, se vyvíjí dobře - těží z vysokých úrovní záření a převážně mírných teplot. Je však nepravděpodobné, že nadprůměrný potenciální výnos těchto plodin bude kompenzovat nižší očekávané výnosy jinde. V mnoha regionech již byla zavedena omezení odběru vody. Srážky, které by měly napadnout v nadcházejících dnech, nebudou dostatečné k tomu, aby se obsah půdní vlhkosti zvedl na bezpečnou úroveň. V důsledku toho byly prognózy výnosů pro všechny plodiny revidovány směrem dolů.

Bulharsko
Pokud vezmeme v úvahu zájmové období jako celek (1. května až 10. června), v Bulharsku převažovaly víceméně sezónní tepelné podmínky se střídáním teplejších a chladnějších období. Druhá květnová dekáda vykazovala pozitivní teplotní anomálii 3 až 6°C, poslední květnová dekáda 3 až 4°C. Celkové srážky dosáhly ve většině regionů 50 až 120 mm, čímž překročily dlouhodobý průměr o 10 až 80%. Nejvíce pršelo na začátku a na konci května. Pouze v jižních částech země (některé regiony v Yugozapadenu a Yuzhen Tsentralen) napadlo pouze průměrné nebo mírně podprůměrné množství srážek. I když byly srážky většinou nadprůměrné, kvůli značné poptávce plodin po vodě nestačily k výraznému zlepšení podmínek půdní vlhkosti. Déšť ve třetí květnové dekádě přišel příliš pozdě. Zimní plodiny ve většině východního Bulharska prošly reprodukčními vývojovými fázemi (metání, kvetení) za nedostatku vody. Na konci zájmového období je obsah půdní vlhkosti u zimních plodin většinou podprůměrný, s výjimkou nejzápadnějších částí země, kde odpovídá sezónní úrovni. Letní plodiny ve většině regionů těžily z lepších podmínek zásobování vodou. Zrychlila se akumulace biomasy a rozšíření porostu. V některých částech Yugoiztochen a Yuzhen Tsentralen však zůstalo zásobování vodou méně než optimální. Prognózy výnosů pro zimní plodiny byly revidovány směrem dolů kvůli přetrvávajícím nepříznivým podmínkám, zejména ve východních regionech. Pro letní plodiny se výhled výnosů stal pozitivnějším.

Bělorusko
Zájmové období bylo chladnější než obvykle. Denní teploty byly o 2 až 4°C podprůměrné. Kumulativní srážky byly ve většině země nadprůměrné, zejména v regionech Grodno, Brest, Gomel a Mogilev (> 30%). Bohaté květnové srážky výrazně zlepšily dostupnost půdní vody pro plodiny. V důsledku nižších teplot se vývoj zpomalil. Zimní obiloviny vstupují do fáze květu, zatímco jarní obiloviny začínají odnožovat. Vývoj a akumulace biomasy kukuřice jsou zpožděny kvůli chladnějším podmínkám. Předchozí pozitivní prognóza výnosu je zachován.

Česká republika
Zájmové období bylo od začátku května chladnější než obvykle. Teplota vzduchu byla v porovnání s průměrem o 3°C nižší. Během průniku studeného vzduchu na začátku druhé květnové dekády teploty regionálně klesly pod 0°C. Lokálně způsobily poškození kukuřice na zrno mrazem. Maximální teploty po celou dobu nepřekročily 28°C. Byly zaznamenány nadprůměrné srážky s celkovým součtem nad 50 mm (regionálně i nad 100 mm). Nedávné srážky vyrovnaly deficit vlhkosti půdy, který se v důsledku nedostatku srážek od poloviny března zvyšoval. Anomálie chladného květnového počasí zpomalila fenologický vývoj zimních plodin - nyní ve fázi kvetení - vyvažující pokročilý vývoj v důsledku předchozího teplého období. Výhled výnosů pro zimní obiloviny byl díky nedávným srážkám mírně upraven směrem nahoru. Srážky byly také přínosné pro počáteční růst letních plodin. Prognóza výnosu letních plodin zůstává v souladu s dlouhodobým trendem.

Německo
Teplota v průběhu zájmového období byla podprůměrná. K této studené anomálii významně přispělo výrazná chladná vlna v polovině května. Několikrát se v noci vyskytl mráz, který na několika místech poškodil řepku. Úroveň záření byla v celé zemi vysoká. Přes napadené srážky zůstává srážkový deficit od 1. března značný. Letošní jaro patří mezi nejsušší v historii. Nedávné deště byly nesmírně důležité pro letní plodiny. Pomohly udržet půdní vlhkost na úrovni dostačující pro růst. Pro nadcházející, náročnější růstové fáze letních plodin a pro zajištění dostatečného plnění zrn pro zimní a jarní obilniny je však rozhodně zapotřebí více deště. Relativně nízké teploty zpomalující růst plodin měly příznivé účinky na zimní plodiny (zejména pšenici ozimou). Nižší poptávka po odpařování zlepšila v suchém období prognózu výnosů u zimních a jarních obilovin a u řepky. Pšenice ozimá začíná kvést, a to i v severním Německu. Ječmen ozimý je ve vývoji o 2 až 4 týdny před pšenicí ozimou. Žito a řepka jsou ve fázi plnění zrna. Prognózy výnosů pro zimní plodiny, s výjimkou ozimého ječmene, byly opět revidovány směrem dolů. Většinou jsou blízko loňského výnosu nebo nad ním, ale s vysokou mírou nejistoty a jasným potenciálem pro další revizi směrem dolů. Prognózy výnosu letních plodin, s výjimkou kukuřice, stále odpovídají trendu.

Dánsko
Zatímco srážky od poloviny března zůstaly trvale pod dlouhodobým průměrem, kumulativní srážky od začátku května průměru odpovídaly. Ve všech regionech výrazně pršelo 4. až 5. června. V květnu zůstaly teploty pod sezónními hodnotami. Začátkem června kolísaly kolem dlouhodobého průměru. Přes předchozí dlouhé období s podprůměrnými srážkami nyní napadlo - k udržení pozitivní prognózi výnosu - dostatečné množství dobře rozložených srážek. Očekává se, že výrazné srážky zaznamenané na začátku června omezí vodní stres. Nízké květnové teploty byly příznivé pro zimní plodiny, navzdory zpoždění vývoje plodin. Jarní ječmen si také vede dobře, i když sezóna začala později (začátek dubna) kvůli opožděnému setí. Prognóza výnosu je, s možností dalšího zlepšení, nad pětiletým průměrem (byť pod úrovní loňského roku).

Francie
V průběhu zájmového období se kumulativní srážky pohybovaly kole průměru. Na severu země (Bretagne, Normandie, Picardie a Nord Pas-de-Calais) napadlo podprůměrné množství srážek, zatímco v nejjižnějších regionech (PACA, Languedoc-Roussillon, Aquitaine) byl zaznamenán srážkový přebytek. Teplota zůstala nad průměrem, výjimkou byla polovina května a období od 7. června. Záření bylo v posuzovaném období mimořádně vysoké. Podmínky pro zimní plodiny se dále nezhoršovaly a podmínky pro kvetoucí plodiny byly obecně příznivé. Prognózy výnosů u všech zimních plodin byly revidovány směrem dolů na neobvykle nízkou úroveň, což odráží dopad dříve pozorovaného suchého období. Rostliny nevyvinuly dostatečný kořenová systém a vegetační období bylo podstatně zkrácené. Ječmen jarní trpěl suchem od zasetí. Prognóza výnosu je tak u ječmene jarního značně pod pětiletým průměrem. Vzhledem k letošní jedinečné sekvenci kontrastních extrémních podmínek s velkou prostorovou a časovou heterogenitou je míra nejistoty vysoká. Letní plodiny rychle vzešly díky nadprůměrným teplotám a těží z dešťů pozorovaných od začátku května. K doplnění chybějící půdní vlhkosti, zejména na východě a v severozápadních oblastech, kde stávající dešťový deficit již měl negativní dopad na brambory a cukrovou řepu, je stále zapotřebí více srážek. Prognózy výnosů pro všechny letní plodiny jsou na úrovni trendu.

Maďarsko
V průběhu zájmového období byly teploty v Maďarsku podprůměrné. Nejvýraznější podprůměrná teplota za celé období byla zaznamenána v květnu, což mělo za následek negativní tepelnou anomálii (o 1 až 2,5 °C). Nejsilnější negativní anomálie se vyskytly v severovýchodní oblasti země. Kolem 13. května způsobily mrazy na úrovni půdy poškození listů kukuřice na zrno, ale očekává se zotavení. Po dlouhém období bez výrazných srážek (jak bylo uvedeno v květnu) byl během prvních dvou květnových dekád zaznamenán mírný déšť (v rozmezí 5 až 20 mm). Tendence dešťových srážek se od poslední květnové dekády zvýšila, ovšem pouze ve formě malých událostí, které byly v součtu srážek výrazně podprůměrné, z 35 až 50 mm ve středním Maďarsku na 50 až 80 mm v okolních oblastech blíže k hranici. Chladnější počasí nepříznivě zpomalilo růst a rozšíření plochy listů kukuřice na zrno a dalších termofilních plodin. Neadekvátní podmínky (nízké teploty a suché ornice) vedly na několika místech k nedostatečně rozvinutým a nerovnoměrným porostům letních plodin. Příznivé deště v posledních třech týdnech však zlepšily podmínky vlhkosti půdy, což má pozitivní vliv na růst plodin. Řepka dokvetla v polovině května a dosáhla naplnění zrn. Zimní obiloviny kvetou nebo jsou ve stádiu plnění zrna. Obsah půdní vlhkosti v zimních plodinách byl výrazně nižší než obvykle. Nízké teploty v květnu poněkud zmírnily negativní účinky nedostatku vody. Hromadění biomasy zimních obilovin a řepky je ve východní polovině země podprůměrné. V západních oblastech, kde je zásobování vodou přiměřenější, je blízké průměru. Prognózy výnosů pro zimní obiloviny a řepku byly sníženy nebo zachovány, zatímco prognózy výnosů pro letní plodiny byly revidovány směrem nahoru.

Chorvatsko
Zájmové období (1. května až 10. června) bylo chladnější než obvykle. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem byly teploty o 2°C nižší. Tyto podmínky zpomalily fenologický vývoj zimních plodin. Minimální teploty zůstaly ve většině zemědělských oblastech nad 0°C. Kumulace srážek se pohybovaly kolem nebo nad dlouhodobým průměrem. Pouze ve východním Chorvatsku zůstaly úhrny srážek pod průměrem, ale i zde kumulace mezi 50 mm a 80 mm mírně zlepšily převládající sucho. Nicméně klimatický deficit vody od začátku jara stále přetrvává v oblastech jako Vukovarsko-Srijemska Zupanija. Srážky přišly právě včas, aby se snížil deficit půdní vlhkosti, než zimní obiloviny vstoupily do citlivé fáze květu. Výhled výnosu plodin pro zimní obiloviny byl proto oproti poslední prognóze mírně upraven směrem nahoru. Pro řepku ozimou však déšť dorazil až po rozkvětu, a proto příliš pozdě na to, aby nedošlo k poškození. Výhled výnosu řepky proto zůstává pod pětiletým průměrem. Výhled výnosu letních plodin zůstává v souladu s dlouhodobým trendem.

Itálie
V Itálii se v květnu a na začátku června projevily mírně pozitivní teplotní anomálie (až 2 °C nad dlouhodobým průměrem). Ve většině zemědělských oblastí napadly průměrné srážky. Zimní a letní plodiny zaznamenaly rozmanité podmínky. Jaro, jako náročné nepříznivé období pro východ a jih země, kompenzovaly nedávné příznivé podmínky v západní a střední Itálii pouze částečně. V severozápadních regionech byla teplota o něco vyšší než obvykle, s příznivými srážkami v prvních 15 květnových dnech a na začátku června (např. Nord-Ovest), které udržely klimatickou vodní rovnováhu kolem průměru. Plnění zrna ozimých plodin probíhalo příznivě. Kukuřice je v pokročilém vývojovém stádiu s průměrnou rozlohou listové plochy. V severovýchodních oblastech, po deštivém začátku května, přispěly teplé anomálie k udržení velmi nízké vlhkosti půdy. Další srážky nastaly na konci května a na začátku června, což zvýšilo vlhkost půdy - poprvé od března - na průměrné hodnoty (např. Emilia-Romagna). Zimní plodiny zůstávají ve velmi pokročilých vývojových stádiích. Období květu probíhalo kolem 15. května. Plnění zrna začalo za nepříznivých podmínek. Kukuřičná pole neposkytují rovnoměrné podmínky pro růst. Výsev sóji stále pokračuje a těží z nejnovějšího deště. Ve střední Itálii skončila vlna sucha kolem 20. května. Srážky obnovily úroveň půdní vlhkosti, což je příznivé pro plnění zrn u zimních plodin a akumulaci biomasy u slunečnic. Pro jižní oblasti přišel květnový a červnový déšť příliš pozdě na to, aby změnil prognózy výnosu, protože pšenice a ječmen jsou v konečné fázi plnění zrna. Očekává se, že načasování sklizně bude v souladu s průměrem, ale dříve než v posledních letech. Na Sicílii probíhá sklizeň s dobrými prognózami výnosu.

Litva
V květnu převládaly chladnější teploty. Po několika dnech se sezónními hodnotami během posledního květnového týdne se teploty začátkem června opět snížily pod průměr. Na konci zájmového období však dosáhly nadprůměrných hodnot. Objevilo se několik nočních mrazů, které proběhly bez větších následků. Kumulativní záření bylo podprůměrné. Kumulativní srážky byly nadprůměrné. Probíhal výsev jarních plodin. Nízké květnové teploty zpomalily vývoj a růst plodin. Mírné teploty očekávané v následujících týdnech by měly obnovit růst plodin. Jarní obiloviny se nacházejí ve vegetativním růstovém stadiu a u zimní obiloviny se objevuje praporcový list. Řepka je ve fázi kvetení. Prognózy výnosů zůstávají blízko pětiletého průměru.

Moldavsko
data nejsou dostupná

Černá hora
data nejsou dostupná

Holandsko
Zájmové období (1. května až 10. června) bylo charakteristické přetrvávajícím deštěm. Srážky, které se vyskytly, byly soustředěny v první květnové dekádě a první červnové dekádě. Nejvýznamněji pršelo kolem 5. června. Kumulativní srážky za celé období se pohybovaly kolem 40% dlouhodobého průměru v jižním Nizozemí; ve většině ostatních regionech to bylo 40 až 50% dlouhodobého průměru. Denní průměrné teploty kolísaly kolem dlouhodobého průměru, s výrazně chladnějšími obdobími kolem 13. května a 5. června. Ve vnitrozemských oblastech byly kolem 13. května běžné mrazy na úrovni země, což způsobilo určité škody na plodinách, zejména u brambor. Hladina záření byla i nadále mimořádně vysoká. Pokračující dešťový deficit negativně ovlivnil všechny plodiny. Období s nejsuššími podmínkami (konec května a první červnové dny) omezilo akumulaci biomasy a částečně probíhalo se začátkem období květu u pšenice ozimé, což mělo negativní dopad na počet zrn. Cukrová řepa, brambory a kukuřice byly vystaveny dalšímu stresu poté, co se právě začaly zotavovat z obtížných podmínek kolem setí a vzcházení. Podmínky jsou nejobtížnější ve východním a jižním Nizozemí. Plodiny, které mají prospěch ze zavlažování, zejména brzy vyseté porosty (letních, jarních a zimních plodin) na málo až středně strukturovaných půdách, se vyvíjí dobře - těží z vysokých úrovní záření a převážně mírných teplot. Je však nepravděpodobné, že nadprůměrný potenciální výnos těchto plodin bude kompenzovat nižší očekávané výnosy jinde. V mnoha regionech již byla zavedena omezení odběru vody. Srážky, které by měly napadnout v nadcházejících dnech, nebudou dostatečné k tomu, aby se obsah půdní vlhkosti zvedl na bezpečnou úroveň. V důsledku toho byly prognózy výnosů pro všechny plodiny revidovány směrem dolů.

Polsko
V květnu byly kumulativní srážky výrazně nadprůměrné. Výjimkou byl severozápad (Zachodniopomorskie a Lubuskie), kde byly srážky podprůměrné. Obsah vody v ornici byl dočasně doplněn. Očekává se, že se v příštím týdnu vrátí teplo a sucho. Květnové teploty byly podprůměrné (o 2 až 4 °C). První červnová dekáda byla charakteristická podprůměrnými teplotami (až o 2 °C nižšími než obvykle) a malým srážkovým úhrnem na západě a v jihovýchodní oblasti země. Květnové povětrnostní podmínky umožnily po velmi suchém dubnu růst rostlin. Na většině území jsou jarní a zimní obiloviny v dobrém stavu. Výjimkou jsou severozápadní oblasti, kde suchá půda měla na plodiny negativní dopad. Vývoj zimních plodin a akumulace biomasy se zpomalily v důsledku nižších květnových teplot a teplot začátkem června. Rovněž se zlepšily podmínky půdní vody pro letní plodiny a jarní obilniny. Rostliny ale zůstávají, kvůli nízkým teplotám, ve svém vývoji zpožděny. U cukrové řepy je pozorován silný tlak škůdců. Prognóza výnosů pro zimní plodiny je v současné době blízko nebo nad 5-ti letým průměrem; zatímco prognóze výnosů jarního ječmene, brambor a cukrová řepy je pod pětiletým průměrem.

Rumunsko
Od začátku května byly teploty většinou podprůměrné. Výjimkou byla druhá květnová dekáda, která byla výrazně teplejší než obvykle, zejména v jižní polovině Rumunska. Zájmové období jako celek (1. května do 10. června) představovalo negativní teplotní anomálii 0,5 až 2,0 °C. Tyto chladnější podmínky vedly ke zpomalení fenologického vývoje zimních a letních plodin. Po suchém dubnu se v květnu stal déšť výraznějším. Ve většině regionech se srážkové úhrny přiblížily průměru nebo jej překročily až o 50% (místně až o 90%). Nejvýchodnější oblasti blízko Černého moře (Sud-Est, východní polovina Sud-Muntenia) a západní část regionu Vest (Banat) však zůstaly suché. Reprodukční fáze zimních obilovin, která je rozhodující pro tvorbu výnosu, nebyla díky celkově téměř průměrným teplotním podmínkám dosud zkrácena. Dostupnost vody pro plodiny byla během kvetení a časného plnění zrna v severovýchodních, jihozápadních a nejvýrazněji jihovýchodních oblastech suboptimální. Podle informací o dálkovém průzkumu země zůstává akumulace biomasy a fotosyntetická aktivita v Nord-Vest a Macroregiunea Patru průměrná nebo nadprůměrná, v ostatních regionech však klesla výrazně pod průměr. Prognóza výnosu zimních plodin byla revidována směrem dolů, podstatně pod úroveň trendu. Výhled výnosu letních plodin se zlepšil a současné úrovně vlhkosti půdy jsou dostatečné k udržení růstu v následujících týdnech.

Srbsko
data nejsou dostupná

Slovensko
Zájmové období bylo od začátku května chladnější než obvykle. Teplota vzduchu byla v porovnání s průměrem o 3°C nižší. Během průniku studeného vzduchu na začátku druhé květnové dekády teploty regionálně klesly pod 0°C. Lokálně způsobily poškození kukuřice na zrno mrazem. Maximální teploty po celou dobu nepřekročily 28°C. Jižní části Slovenska zůstalo sušší než obvykle, srážky se kumulovaly pod 50 mm. Anomálie chladného květnového počasí zpomalila fenologický vývoj zimních plodin - nyní ve fázi kvetení - vyvažující pokročilý vývoj v důsledku předchozího teplého období. Výhled výnosů pro zimní obiloviny byl díky nedávným srážkám mírně upraven směrem nahoru. Srážky byly také přínosné pro počáteční růst letních plodin. Prognóza výnosu letních plodin zůstává v souladu s dlouhodobým trendem.

Slovinsko
Zájmové období (1. května až 10. června) bylo chladnější než obvykle. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem byly teploty o 2°C nižší. Tyto podmínky zpomalily fenologický vývoj zimních plodin. Minimální teploty zůstaly ve většině zemědělských oblastech nad 0°C. Kumulace srážek se pohybovaly kolem nebo nad dlouhodobým průměrem. Pouze v severovýchodním Slovinsku zůstaly úhrny srážek pod průměrem, ale i zde kumulace mezi 50 mm a 80 mm mírně zlepšily převládající sucho. Nicméně klimatický deficit vody od začátku jara v některých oblastech stále přetrvává (např. Pomurska). Srážky přišly právě včas, aby se snížil deficit půdní vlhkosti, než zimní obiloviny vstoupily do citlivé fáze květu. Výhled výnosu plodin pro zimní obiloviny byl proto oproti poslední prognóze mírně upraven směrem nahoru. Pro řepku ozimou však déšť dorazil až po rozkvětu, a proto příliš pozdě na to, aby nedošlo k poškození. Výhled výnosu řepky proto zůstává pod pětiletým průměrem. Výhled výnosu letních plodin zůstává v souladu s dlouhodobým trendem.

Ukrajina
Od začátku května byl pozorován výrazný déšť, a to hlavně ve středních a severních regionech. Teploty zůstaly relativně nízké. V Odessce a Krymu stále přetrvává sucho, zde napadené srážky nestačily zvednout obsah půdní vlhkosti nad kritickou úroveň. V ostatních částech Ukrajiny přebytek deště půdní vlhkost zcela doplnil. Na jihovýchodě země srážky přišly včas. Zabránily vystavení rostlin značnému vodnímu stresu. Během kvetení ozimé pšenice bylo zaznamenáno značné množství deště, což ji vystavilo plísni a vyvolalo mírnou revizi prognózy výnosů směrem dolů. Prognóza výnosu je pod trendem u pšenice ozimé, protože 33% obdělávané plochy bylo vystaveno dlouhému dešťovému deficitu. Zimní ječmen trpěl suchem v Odessce a nižší mírou v Mykolayivs'ka, které společně odpovídají 52% plochy ječmene ozimého. Prognóza výnosu jarního ječmene je nad loňskou úrovní, protože pouze 24% ječmene jarního je na plochách v oblastech, které byly vystaveny dlouhodobému dešťovému deficitu. Výsev letních plodin začal dříve než obvykle, zejména na jihu. Bylo zapotřebí deště, aby letní plodiny vzešly. Déšť přišel začátkem května. Nízké teploty zpomalují vývoj většiny letních plodin. Velký přebytek deště na severu země zpozdil výsev. Výsevná kampaň se však chýlí ke konci a vzhledem k přebytku dešťů byl začátek sezóny slibný. Prognózy výnosů jsou v současné době udržovány v souladu s historickým trendem.

Klikni na stát…