Rakousko
Od začátku srpna bylo tepleji než obvykle. Maximální pozorované teploty dosáhly 34°C (regionálně dokonce 36°C). Vlny veder plodiny neovlivnily, již bylo po nejcitlivějších fázích růstu. N západě a severovýchodě země napadlo během zájmového období nadprůměrné množství srážek. Rakousko zažilo nejteplejší léto. V důsledku toho je vývojová fáze letních plodin pokročilá. Kukuřice na zrno již dosáhla (nebo je velmi blízko) fyziologické zralosti. Letní plodiny těžily z dešťových srážek. Snížil se deficit vlhkosti půdy, který se regionálně hromadil od začátku léta. V důsledku toho byly prognózy výnosů letních plodin revidovány mírně směrem nahoru. Nyní se blíží pětiletému průměru.

Bosna a Hercegovina
data nejsou dostupná

Belgie
Během zájmového období kolísaly teploty okolo dlouhodobého průměru, s výjimkou krátké, neobvykle pozdní teplotní vlny na konci srpna. Teploty v první zářijové dekádě byly několik dní výrazně nižší než obvykle. Srážky byly ve většině regionů poněkud podprůměrné, s největšími schodky v severozápadním Belgii. Podmínky byly pro plodiny příznivé. Vedra byla příliš krátká a slabá na to, aby způsobila významné škody, ale ne natolik, aby se zlepšil celkový průměrný výnos cukrové řepy, brambor, kukuřice na zrno a silážní kukuřice. V oblastech, kde byl dostatek vody, jsou plodiny v dobrém stavu. V oblastech, kde tomu tak nebylo, se očekává velmi nízký výnos. Vzhledem k tomu, že vodní bilance byla i nadále negativní a většina dešťových srážek napadla v první polovině srpna, je úroveň půdní vlhkosti výrazně pod dlouhodobým průměrem (nejvýrazněji v západní a jižní Belgii). Sucho by mohlo mít další negativní dopad na výnos. Prognózy výnosů zůstávají v podstatě nezměněny. Odpovídají pětiletému průměru.

Bulharsko
data nejsou dostupná

Bělorusko
Počasí bylo v západní a střední oblasti suché s kumulativními srážkami. Během zájmového období napadlo ve středu země v porovnání s normálem méně o 50% srážek, čímž se prohloubil vodní deficit pozorovaný od června. Naproti tomu na jihu a východě napadlo, kvůli lijákům na začátku srpna, více srážek než obvykle. Teploty byly během první srpnové dekády podstatně nižší než obvykle. Poslední srpnová dekáda a začátek září byly naopak teplejší než obvykle. Poslední dvě dekády zájmového období byly slunečné, s nadprůměrným zářením. Srážkový deficit byl soustředěn v hlavní produkční oblasti kukuřice na zrno, kde byla část setí zpožděna. Rostliny tak byly nadále vystaveny suchým podmínkám. Prognóza výnosu kukuřice na zrno byla revidována mírně dolů, ale zůstává výrazně nad pětiletým průměrem, i když oproti minulému roku je nižší. Očekává se, že výnosy sóji budou v západních oblastech oproti pětiletému průměru vyšší, i když mírně ovlivněné suchými podmínkami, které přetrvávají v centrální části země. Prognóza výnosu slunečnice se blíží rekordním hodnotám, a to díky příznivému začátku sezóny, který byl bez vlivu suchých podmínek a také díky toleranci plodin vůči suchu.

Švýcarsko
data nejsou dostupná

Německo
Zájmové období bylo charakteristické počasím, které přineslo tolik potřebný déšť a hlavně sezónní teploty. Výjimkou byla ke konci srpna výrazná vlna vedra. Přetrvávající dešťový deficit ve východním Německu se však k tomu, aby pomohl letním plodinám zotavit se, dostatečně nezmírnil. Půdy jsou stále velmi suché, zejména ve větších hloubkách. To platí také pro velké části Nordrhein-Westfalen a Niedersachsen - nejdůležitější region pro produkci brambor a cukrové řepy. V důsledku suchých a horkých podmínek v průběhu vegetační sezóny nejsou simulace modelů plodin pozitivní. To platí i pro cukrovou řepu, která velmi dobře využívá vodu a má lepší schopnost regenerace než brambory. Kukuřici se ve východním a severozápadním Německu také nedaří dobře. I když je to lepší než v roce 2018. Naproti tomu v Bavorsku a Bádensku-Württembersku, kde byl zaznamenán menší počet horkých dnů než obvykle a dostatečný déšť vytvořil příznivé podmínky pro růst plodin, se kukuřici daří relativně dobře. Prognóza výnosu je stejná jako v srpnu. Sklizeň ozimých obilovin byla dokončena s průměrnými výnosy nedosahujících pětiletého průměru. Zvláště nízké výnosy na východě byly částečně kompenzovány jižními a středními regiony. Řepka měla čtvrtý rok po sobě nízký výnos. Výsev řepky pro sezónu 2019/2020 začal špatně: stejně jako na konci léta / podzimu 2018 byly půdy pro úspěšné setí a klíčení příliš suché.

Dánsko
Dešťové srážky byly na většině dánského území podstatně nadprůměrné. Většina Dánska, s výjimkou Sjaellandu, kde byly zaznamenány průměrné srážkové úhrny, obdržela o 30% více srážek než je v tomto období obvyklé. Teploty byly průměrné, až na poslední srpnovou dekádu, kdy byly průměrné teploty o 3 až 4°C překročeny. Záření bylo po celou dobu zájmového období průměrné nebo mírně nadprůměrné. Deficit pozorovaný během druhé srpnové dekády byl z velké části koncem měsíce kompenzován. Výrazné srážky zpozdily sklizeň obilovin, což pravděpodobně ovlivní kvalitu. Prognóza výnosů se blíží rekordně vysokým hodnotám. Letní plodiny těží z dešťových srážek. Vlhké podmínky však také zvýšily tlak chorob, zejména u brambor. Prognóza výnosu letních plodin, zejména cukrové řepy a brambor, se po loňském suchu vrátila na normální úroveň.

Francie
V průběhu zájmového období se kumulativní srážky blížily průměru. Výjimkou byla území Bourgogne, Auvergne, Limousin a Provence-Alpes-Côte d´Azur, kde byl zaznamenán výrazný dešťový deficit (20 až 35% pod dlouhodobým průměrem). Většina srážek ve všech regionech napadla během první poloviny srpna. Kumulativní záření bylo nadprůměrné, a to zejména díky slunečnému počasí, které převládalo během poslední srpnové a první zářijové dekády. Během první a poslední srpnové dekády dosahovaly teploty nadprůměrných hodnot, čímž se zvýšila evapotranspirace, která omezila pozitivní efekt srážek první poloviny srpna. Kukuřice a slunečnice se ze suchých podmínek nezotavily, protože déšť přišel příliš pozdě, většinou po začátku kvetení. Ve všech regionech s výjimkou jihozápadu, Aquitaine a západní části Midi-Pyrénées, kde v červenci neprobíhala žádná zavlažovací omezení, se očekává, že výnosy kukuřice a slunečnice budou podprůměrné. Při setí kukuřice bylo sucho. Kukuřice byla zaseta brzy a její kvetení bylo ke konci července ovlivněno tepelnou vlnou. Cukrová řepa a brambory se díky dešti velmi mírně zotavily. Neočekávají se však žádné významné změny. Prognóza výnosu zůstává téměř nezměněna. U škrobových brambor se očekává výjimečně nízký výnos. Výnos konzumních brambor bude podstatně podprůměrný, ale s ohledem na malý tlak chorob se očekává vysoká kvalita.

Maďarsko
Za celé zájmové období přesáhly teploty dlouhodobý průměr o 1 až 3°C. Od začátku srpna se vyskytly 2 až 6 tepelných vln, celkem 10 až 25 horkých dnů (Tmax> 30°C), což přesahuje obvyklý výskyt o 3 až 15 dnů. V západním a středním Maďarsku dosáhly úhrny srážek přibližně průměrných hodnot (40 až 100 mm). Značná území podél východní hranice však obdržela pouze 15 až 30 mm (30 až 50% dlouhodobého průměru). Poslední srpnová dekáda byla zvláště suchá a horká, což způsobilo zpoždění začátku výsevu řepky. Vysoké teploty vedly ke zrychlenému vývoji letních plodin a nepříznivě zkrátily fázi plnění zrna u kukuřice a slunečnice, což se projevilo v předčasném stárnutí listů. Od konce července do začátku srpna poklesl obsah půdní vlhkosti dostupné pro letní plodiny na průměrnou (v severozápadní a východní oblasti) nebo podprůměrnou úroveň. Akumulace biomasy se díky těmto nepříznivým faktorům prakticky zastavila. Prognóza výnosu byla revidovaná směrem dolů. Příliš teplé podmínky rovněž zhoršily fotosyntézu plodin méně odolných vůči tepelnému stresu, jako jsou brambory a cukrová řepa, u nichž se prognózy výnosu nyní nacházejí pod pětiletým průměrem.

Chorvatsko
Vzhledem k vedrům na začátku a na konci srpna bylo zájmové období podstatně teplejší než obvykle. Maximální teploty dosáhly až 36°C (lokálně na východě a pobřežní části Chorvatska až 40°C). Srážky byly průměrné, s výjimkou středního a severního Chorvatska, kde byl zaznamenán dešťový deficit. Nadprůměrné teploty urychlily vývoj letních plodin. Kukuřice na zrno dosáhla nebo je velmi blízko fyziologické zralosti. Vysoké teploty urychlily stárnutí listů. Prognóza výnosu kukuřice na zrno byla proto v Chorvatsku revidována mírně směrem dolů, zůstává však stále výrazně nad pětiletým průměrem.

Itálie
Od 10. do 15. srpna se v severní a střední zemědělské oblasti Itálie vyskytla vlna veder. Horké teploty způsobily určité poškození silážní kukuřice, kukuřice na zrno, sóji a cukrové řepy v Po valley (hlavně východní části) a zrychlené zrání slunečnice ve středních oblastech (Marche, Toscana a Umbria). Od druhé srpnové dekády se teploty postupně vrátily k sezónním hodnotám. Dešťové srážky, které převládaly na začátku srpna a začátkem září, zmírnily účinky srpnového horka. Dálkový průzkum naznačuje průměrnou akumulaci biomasy u letních plodin, a to v severozápadních regionech (Piemonte a Lombardia, které představují asi 45% silážní kukuřice a kukuřice na zrno) a v Emilia-Romagna (55% výroby cukrové řepy). Severovýchodní regiony vykazují zpoždění ve vývoji plodin o 10 až 20 dnů a poměrně nadprůměrnou akumulaci biomasy (Veneto a Friuli Venezia Giulia - 25% produkce silážní kukuřice a kukuřice na zrno; 65% produkce sóji). Nadprůměrné úrovně biomasy jsou pozorovány v Marche (35% produkce slunečnice). Prognózy výnosu kukuřice na zrno, silážní kukuřice a sóji byly mírně revidovány směrem dolů. Prognózy pro brambory, cukrovou řepu a slunečnice zůstaly stejné.

Litva
Zájmové období začalo podprůměrnými teplotami, které se od poloviny srpna výrazně zvýšily nad hodnoty dlouhodobého průměru. Maximální hodnoty na konci srpna dosáhly 29°C. Srážky byly podprůměrné. Sklizeň obilovin byla dokončena. Setí ozimů již začalo. Na konci srpna začala vzcházet řepka. Sklizeň brambor ještě nezačala, kromě raných brambor. Suché podmínky negativně ovlivnily růst brambor a cukrové řepy. Prognózy výnosu zůstávají prakticky nezměněny, s výjimkou prognóz pro cukrovou řepu a brambory, které byly revidovány směrem dolů.

Moldavsko
data nejsou dostupná

Černá hora
data nejsou dostupná

Holandsko
Během zájmového období kolísaly teploty okolo dlouhodobého průměru, s výjimkou krátké, neobvykle pozdní teplotní vlny na konci srpna. Teploty v první zářijové dekádě byly několik dní výrazně nižší než obvykle. Srážky byly ve většině regionů poněkud podprůměrné. Podmínky byly pro plodiny příznivé. Vedra byla příliš krátká a slabá na to, aby způsobila významné škody, ale ne natolik, aby se zlepšil celkový průměrný výnos cukrové řepy, brambor, kukuřice na zrno a silážní kukuřice. V oblastech, kde byl dostatek vody, jsou plodiny v dobrém stavu. V oblastech, kde tomu tak nebylo, se očekává velmi nízký výnos. Vzhledem k tomu, že vodní bilance byla i nadále negativní a většina dešťových srážek napadla v první polovině srpna, je úroveň půdní vlhkosti výrazně pod dlouhodobým průměrem. Sucho by mohlo mít další negativní dopad na výnos. Prognózy výnosů zůstávají v podstatě nezměněny. Odpovídají pětiletému průměru.

Polsko
Zájmové období bylo mírně teplejší než obvykle, s obzvláště teplou poslední srpnovou dekádou (4 ℃ nad průměrem). Srážky byly v celé zemi variabilní: výrazně nadprůměrné v jihovýchodních a západních regionech, výrazně podprůměrné v severozápadních regionech a blízko průměru v centru země. Deštivé srážky na většině území zlepšily obsah vody v půdě. Výjimkou jsou severovýchodní oblasti (zejména Lubelskie a Wielkopolskie), kde stále přetrvává sucho. Výsev řepky byl ukončen. Sklizeň cukrové řepy již začala, přičemž počáteční zprávy uvádějí podprůměrné výnosy, a to v důsledku nepříznivých podmínek během sezóny. Vzhledem k tomu, že se v srpnu zlepšila vlhkost půdy, mohou se výnosy cukrové řepy ještě mírně zvýšit - za předpokladu, že v průběhu příštích týdnů zůstanou podmínky stejně příznivé. Pěstování brambor rovněž těží z lepších podmínek půdní vlhkosti, ale prognóza výnosu je stále pod průměrem pěti let. Stav kukuřice je v jednotlivých regionech a polích velmi proměnlivý. Na úrovni země model simuluje ve srovnání s průměrnou sezónou velmi nízkou úroveň biomasy kukuřice. Sklizeň silážní kukuřice již začala (dříve než obvykle), protože rostliny mají velmi nízký obsah vody. Prognózy výnosu zůstávají pod průměrem u všech letních plodin, zejména u silážní kukuřice a kukuřice na zrno.

Rumunsko
Od začátku srpna se střídala dlouhá a v porovnání s normálem teplejší období s obdobími mírnějšími. Následkem byla pozitivní teplotní anomálie (1 až 3°C). Denní maximální teploty dosáhly během nejteplejších dnů 35 až 38°C. Počet horkých dnů (Tmax> 30°C) dosáhl v zemědělských oblastech 20 až 30, což překračuje běžnou frekvenci 10 až 15 dnů. Obzvláště jižní část Rumunska byla mimořádně teplá. Na začátku srpna se vyskytlo hodně dešťových srážek. Velikost srážkových úhrnů se ale snížila a začátkem září nebyly v jižních oblastech a podél maďarských hranic zaznamenány žádné srážky (<10 mm). Naproti tomu ve středních a severovýchodních regionech byly srážkové úhrny průměrné. Teplé počasí urychlilo fenologický vývoj letních plodin a zkrátilo období tvorby výnosu, což pravděpodobně povede k brzké sklizni. V kombinaci s omezenou dostupností vody, plocha listů prudce poklesla. Akumulace biomasy byla negativně narušena, což přímo ovlivnilo tvorbu výnosu. V důsledku toho byly prognózy výnosu kukuřice a slunečnice revidovány směrem dolů. Prognózy výnosu cukrové řepy a brambor byly zachovány, protože nejdůležitější pěstitelské oblasti pro tyto plodiny jsou ve středním, severním a severovýchodním Rumunsku.

Srbsko
data nejsou dostupná

Slovensko
Od začátku srpna bylo tepleji než obvykle. Maximální pozorované teploty dosáhly 34°C (regionálně dokonce 36°C). Vlny veder plodiny neovlivnily, již bylo po nejcitlivějších fázích růstu. Během zájmového období napadlo nadprůměrné množství srážek. Slovensko zažilo nejteplejší léto. V důsledku toho je vývojová fáze letních plodin pokročilá. Kukuřice na zrno již dosáhla (nebo je velmi blízko) fyziologické zralosti. Letní plodiny těžily z dešťových srážek. Snížil se deficit vlhkosti půdy, který se regionálně hromadil od začátku léta. V důsledku toho byly prognózy výnosů letních plodin revidovány mírně směrem nahoru. Nyní se blíží pětiletému průměru.

Slovinsko
Vzhledem k vedrům na začátku a na konci srpna bylo zájmové období podstatně teplejší než obvykle. Maximální teploty dosáhly až 36°C. Srážky byly nadprůměrné. Nadprůměrné teploty urychlily vývoj letních plodin. Kukuřice na zrno dosáhla nebo je velmi blízko fyziologické zralosti. Vysoké teploty urychlily stárnutí listů. Prognóza výnosu kukuřice na zrno byla upravena mírně směrem nahoru, a to díky příznivým srážkám během zájmového období.

Ukrajina
Teploty oscilovaly kolem dlouhodobého průměru. Srážky byly v severovýchodní části země (zejména v regionu Vitebsk) výrazně nadprůměrné a podprůměrné podél jihozápadních a jihovýchodních hranic. Srážkové úhrny napadly během prvních dvou srpnových dekád. Hladiny vlhkosti půdy dosáhly v severovýchodních oblastech nadprůměrných hodnot a podprůměrných hodnot v některých částech jihozápadních a jihovýchodních oblastí. Počasí bylo pro závěrečné fáze vývoje kukuřice na zrno příznivé. Tyto podmínky rovněž umožňovaly práce na poli, včetně setí ozimých plodin. Zrna kukuřice dosáhla zralosti přibližně 10 dní dříve. Stav plodiny je obecně dobrý. Simulovaná akumulace biomasy a zásobních orgánů je nadprůměrná. Prognóza výnosu kukuřice na zrno tedy zůstává nad pětiletým průměrem.

Klikni na stát…