Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.05.2023 do 12.06.2023

 

Zájmové období bylo charakteristické teplotními i srážkovými anomáliemi a nadprůměrnou úrovní radiace. První polovina května, v některých zemích první (případně druhá i třetí) květnová dekáda, byla chladnější než obvykle, např. Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko – to zaznamenalo jedno z nejchladnějších období od roku 1991 (od 1. do 20. května). V důsledku toho bylo vzcházení letních plodin, které již byly ovlivněny pozdním výsevem, nepříznivě pomalé. Srážky byly prostorově velmi variabilní. Některé země hlásí jejich velký nadbytek, a to např. Maďarsko či Itálie, kde naměřili rekordně vysoké srážkové úhrny (od roku 1979) či zaznamenali přívalové a lokálně ničivé srážky doprovázené kroupami a s tím spojené lokální povodně a velký tlak chorob – zejména u ozimů. Jiné země (např. Dánsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina) hlásí srážkový deficit s rekordně nízkými úhrny a s tím spojený zhoršující se deficit půdní vláhy. Často je zmiňováno, že velikosti výnosů se budou hodně odvíjet od toho, kolik srážek napadne v následujících týdnech.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

 

 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

19. 6. 2023
pro
BY
Bělorusko
Po chladnější první květnové dekádě se teploty přiblížily průměrným podmínkám, což vedlo k celkovému deficitu v součtu teplot kolem 10%. Ve střední a východní části země nebyly od začátku května zaznamenány žádné významné srážky, zatímco na západě bylo pozorováno pouze několik srážek (> 5 mm/den). Úhrny srážek byly v celé zemi výrazně pod průměrem, v rozmezí od -50 % na západě do -80 % ve středu a na východě. Deficity srážek ve spojení s rostoucími teplotami a nadprůměrnou kumulativní globální radiací vedly k postupnému snižování úrovně vlhkosti půdy, zejména ve středním a východním Bělorusku. Fenologický vývoj ozimé pšenice odpovídá sezónním průměrům a aktuálně je ve fázi plnění zrna. Podmínky ozimých plodin se v celé zemi liší, což odráží rozptýlené srážky. Akumulace biomasy ozimé pšenice ztratila na síle a nyní se blíží sezónnímu průměru na severozápadě (region Grodno) a pod průměrem ve středu a jihovýchodě. Pouze na jihozápadě (oblast Brest) zůstávají odhady biomasy nadprůměrné. Analýza dálkového průzkumu Země založená na fAPAR ukazuje na mírně nadprůměrný vývoj porostu na západě, zatímco ve zbytku země je vývoj podprůměrný. Po opožděném setí se letní plodiny vyvíjejí v souladu s průměrnou sezónní časovou osou. Nedostatek deště však ovlivnil brzký růst letních plodin v oblastech Minsk, Mogilev a Vitebsk, kde je akumulace biomasy a vývoj indexu listové plochy pod normální úrovní. Prognóza výnosu ozimé pšenice byla snížena kvůli suchým podmínkám během kvetení a plnění zrna; prognóza výnosů kukuřice se také snížila.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.