Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.05.2023 do 12.06.2023

 

Zájmové období bylo charakteristické teplotními i srážkovými anomáliemi a nadprůměrnou úrovní radiace. První polovina května, v některých zemích první (případně druhá i třetí) květnová dekáda, byla chladnější než obvykle, např. Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko – to zaznamenalo jedno z nejchladnějších období od roku 1991 (od 1. do 20. května). V důsledku toho bylo vzcházení letních plodin, které již byly ovlivněny pozdním výsevem, nepříznivě pomalé. Srážky byly prostorově velmi variabilní. Některé země hlásí jejich velký nadbytek, a to např. Maďarsko či Itálie, kde naměřili rekordně vysoké srážkové úhrny (od roku 1979) či zaznamenali přívalové a lokálně ničivé srážky doprovázené kroupami a s tím spojené lokální povodně a velký tlak chorob – zejména u ozimů. Jiné země (např. Dánsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina) hlásí srážkový deficit s rekordně nízkými úhrny a s tím spojený zhoršující se deficit půdní vláhy. Často je zmiňováno, že velikosti výnosů se budou hodně odvíjet od toho, kolik srážek napadne v následujících týdnech.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

 

 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

19. 6. 2023
pro
IT
Itálie
V Itálii se průměrné denní teploty udržely mírně nad průměrem, s výjimkou druhé dekády května, kdy klesly na 2°C až 4°C pod průměr ve spojení s vydatnými srážkami a vichřicemi. Výjimkou byla Sicílie, kde teploty zůstávaly stabilně 1 °C až 2 °C pod průměrem. Dešťové srážky během zájmového období byly na celém poloostrově hojné, s kumulativními úrovněmi alespoň 50 % nad průměrem v několika středních a jižních regionech, což představuje rekordně vysoké úhrny srážek od roku 1979. Ty jsou nejlépe doloženy v EmiliaRomagna (231 mm ve srovnání s hodnotou dlouhodobého průměru 84 mm) a na Sicílii (84 mm ve srovnání s 19 mm). V polovině května se v Emilia-Romagna podruhé v této sezóně vyskytly extrémní deště, které rozšířily oblast předchozího zájmu a zhoršily již tak kritické podmínky pro plodiny. Podle místních úřadů je 42 % zemědělské plochy v tomto regionu (což odpovídá 3,6 % celostátně využívané zemědělské plochy) poškozeno povodněmi. Na Sicílii, v provinciích Catania, Ragusa a Siracusa, zasáhly úrodu silné vichřice a silné deště, které způsobily poléhání na polích s tvrdou pšenicí. Po obecně příznivém období pro ozimé obiloviny v Itálii, navzdory suchu na začátku roku 2023, vedly extrémní povětrnostní jevy krátce před sklizní k obecnému snížení očekávaného výnosu u pšenice měkké (Emilia-Romagna představuje téměř 35 % národní produkce) a v menší míře i pšenice tvrdá (tj. Sicílie). Letním plodinám se celkově daří dobře, s určitým zpomalením akumulace biomasy u kukuřice a sóji v Benátsku. Plodiny jsou v plné vegetativní fázi a naše prognózy výnosů jsou pozitivní.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.