Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě


Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.12.2020 do 08.03.2021

 

Zájmové období od 1. prosince 2020 do 8. března 2021 bylo charakteristické mírnými povětrnostními podmínkami s průměrnými teplotami vzduchu, které překračovaly dlouhodobý průměr o 1°C až 4°C. K nadprůměrným teplotním sumám přispěly hlavně mírné teploty na konci února. Mírnou zimu přerušily dvě vlny chladného počasí, které se objevily v lednu a v únoru. Během druhé lednové dekády a v polovině února teploty lokálně klesaly až na -20 ⁰C. Na většině území předcházelo chladnému období sněžení, které zajišťovalo dostatečnou sněhovou pokrývku a zabraňovalo vážnému poškození plodin. Následné tání v důsledku výrazného oteplení pomohlo obnovit půdní vlhkost. Zimní plodiny jsou obecně v dobrém stavu. Pomalu začínají jarní práce.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 21. 4. 2021

    Sucho je nyní nejhorší za 2000 let

    Pomalý trend vysychání začal už v období starověku. Od počátku dvacátého století se ale výrazně zrychluje a v posledním půlstoletí je čtyřicetkrát rychlejší než za celé sledované období.
    Bioklimatolog prof. Miroslav Trnka rozebírá tuto skutečnost podrobněji pro Lidové noviny.
    Celý článek k přečtení ZDE.

  • 19. 4. 2021

    Letokruhy odhalují klima za Caesara

    Jaké bylo sucho na území dnešního Česka za Julia Caesara nebo při příchodu Slovanů? Otázka, na niž dokáže odpovědět snad jen křišťálová koule? Ne! Vědcům z Ústavu pro studium globální změny Akademie věd (CzechGlobe) se podařilo přesně toto zjistit. „Studie trvala skoro tři roky,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz bioklimatolog Miroslav Trnka.
    Rozhovor pro lidovky.cz k přečtení ZDE.