Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.08.2022 do 19.09.2022


Mnohé evropské státy zaznamenaly zejména v první polovině zájmového období nadprůměrné teploty a sucho, které bylo zmírněno několika významnými srážkovými úhrny až v druhé polovině srpna a začátkem září, kdy klesly i teploty vzduchu na téměř průměrné úrovně. Pro letní plodiny, které byly často v pokročilém stádiu vývoje, však přišly tyto srážky příliš pozdě na to, aby pozitivně ovlivnily výnos. Na mnohých místech, navíc i kvůli vysokému výparu, ani nedoplnily úroveň půdní vlhkosti na optimum. Sklizeň ozimů a jařin je již dokončena. Prognózy výnosů letních plodin (kukuřice, slunečnice, brambory) jsou často pod 5letým průměrem. Probíhá setí ozimé řepky a ozimých obilnin. K dobrému vyklíčení a vzcházení by však bylo zapotřebí více srážek.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů. 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

19. 9. 2022
pro
DE
Německo
Teploty se téměř po celé zájmové období držely nad průměrem. Počet dnů s maximálními teplotami >30°C byl výrazně nadprůměrný. Jejich výskyt se po polovině srpna rapidně snížil. Maximální teploty přesahující 35 °C se ve většině regionů vyskytly pouze jeden den, 4. srpna, kdy na jihozápadě a severovýchodě země dosáhly 37 °C až 39 °C. Ve středních a západních regionech byly srážky, až na několik dnů, vzácné. V září se vyskytlo několik významných dešťových událostí. To zvýšilo kumulativní množství za zájmové období na 40 až 60 % dlouhodobého průměru. Na jihu a východě došlo ve druhé polovině srpna k dalším výrazným srážkám, a to v regionech (Bádensko-Württembersko, Bayern, Sasko, Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko). Kumulativní úhrny dosáhly 80 % dlouhodobého průměru. Radiace byla 10 % až 20 % nad průměrem. V důsledku toho se, ve středních a západních oblastech, stav plodin (i zavlažovaných) dále zhoršil. Na jihu a východě země srpnové srážky sice přinesly úlevu, ale bez výrazného zlepšení prognózy výnosů. Vzhledem k tomu, že se sezóna chýlí ke konci, další případné srážky by pravděpodobně nepřinesly žádné zlepšení. Nedávné srážky však byly velmi vítané. Umožnily přípravu seťového lůžka a setí ozimých plodin pro nadcházející sezónu. Prognózy pro všechny letní plodiny byly revidovány směrem dolů, a to hluboko pod 5letý průměr.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 3. 2024

    V nížinách zemědělství upadá, vysočiny jsou na vrcholu. Je to ale jen dočasné

    Na protestech zemědělců často nechybí transparent proti Zelené dohodě pro Evropu. Snaha dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je podle mnoho z nich likvidační i přes to, že změny klimatu pociťují nejcitelněji. „Mezi lety 2014 a 2020 panovalo mimořádné období sucha a někteří zemědělci bojovali s tím, aby vůbec měli píci. Čelíme změnám, které lze přičíst na vrub zvyšujícím se koncentracím skleníkových plynů,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.
    Celý článek k přečtení pro irozhlas.cz ZDE

  • 4. 3. 2024

    Setkání reportérů Intersucha a Agrorisku ve Větrném Jeníkově

    Dne 29. 2. 2024 proběhl v KD Větrný Jeníkov seminář spolupracovníků portálů Intersucho a Agrorisk s názvem Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti.
    Úvodní část semináře byla zaměřena na vývoj a dopady změny klimatu v ČR, klimatologické zhodnocení roku 2023 a současné zimy. Druhá, odborná část, se soustředila na klimaticky šetrné zemědělství a přinesla témata jako je regenerativní zemědělství, agrolesnictví či precizní zemědělstí.
    Semináře se zúčastnilo 130 hostů z řad reportérů a uživatelů portálu Intersucho a také zástupci zemědělských organizací, státní správy a dalších organizací. Úvodní slovo přednesli
    doc. Ing. Dalibor Janouš, CSc. (Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.), prof. Dr. Ing. Jan Mareš (Mendelova univerzita v Brně), prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně), Ing. Jan Záměčník (Jihomoravský kraj), Ing. František Pavlík, Ph.D. (Státní pozemkový úřad), Ing. Aleš Kendík (Ministerstvo zemědělství), RNDr. Petr Kubala (Povodí Vltavy, s.p.) a Ing. Miroslav Skřivánek, Ph.D. (Ministerstvo zemědělství).

    Informace byly převzaty i do médií, např.: ČTK, ČT24, ČT24, Ekolist. Ekolist
     

    Prezentace ke zhlédnutí:
    Změna klimatu – vývoj a dopady (prof. Zdeněk Žalud)
    Jaké bylo počasí v roce 2023 a byla uplynulá zima tuhá či mírná? (Mgr. Pavel Zahradníček)
    Jaká může být role zemědělství a lesnictví při řešení příčin změn klimatu? (prof. Miroslav Trnka)
    Může být konvenční zemědělství klimaticky šetrné? (doc. Vladimír Smutný)
    Praktické aspekty přechodu na regenerativní zemědělství (Ing. Karel Klem)
    Agrolesnictví – produkční stromy v zemědělské krajině, VIDEO - © Profi Press, (Jiří Michalisko)
    Hospodaření na nevyrovnaných pozemcích metodami precizního zemědělství (doc. Vojtěch Lukas)