Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě


Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.06.2021 do 26.07.2021

 

Zájmové období bylo v porovnání s dlouhodobým průměrem podstatně teplejší. Sluneční záření bylo výrazně nadprůměrné. Teplotní anomálie přesahovaly dlouhodobý průměr o +2°C (Polsko, Rumunsko, Česká republika, Slovensko, Rakousko), o +3°C (Bělorusko) až o + 4°C (Slovinsko, Chorvatsko). Téměř ve všech sledovaných zemích byly zaznamenány po sobě jdoucí dny s maximálními teplotami nad 30°C (Polsko, Itálie, Česká republika, Slovensko, Rakousko, Litva, Slovinsko, Chorvatsko, Bělorusko). Někde byl dokonce běžný počet těchto tropických dnů překročen o 6 až 15 dnů. Červnový srážkový deficit ve spojení s vysokými teplotami vysušil ornici a zkrátil cyklus ozimých a jarních plodin. Na začátku července se situace změnila. Byly zaznamenány výrazné srážky, většinou ve formě intenzivních bouří se silným větrem a krupobitím. V důsledku toho byly zásoby půdní vlhkosti na většině míst doplněny na adekvátní úroveň. Extrémní srážky ale způsobily v mnoha zemích lokální polehnutí plodin (např. Francie, Německo, Polsko, Itálie, Litva), ovlivnily fázi plnění zrna a pravděpodobné jsou i negativní dopady na kvalitu zrna. I nadále se očekává nestabilní počasí.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

26. 7. 2021
pro
AT
Rakousko
Během zájmového období byly denní teploty výrazně nadprůměrné, přičemž průměrná teplotní anomálie přesahovala +2°C. Vlna tepla (s maximální teplotou nad 30°C) byla pozorována několik dní v řadě. Červnový srážkový deficit ve spojení s vysokými teplotami vysušil ornici. Červenec přinesl výrazné srážky, které zlepšily podmínky půdní vlhkosti pro plodiny. Sluneční záření bylo výrazně nadprůměrné. Teplé počasí urychlilo vývoj plodin a spolu s červnovým deficitem deště (souběžně s kvetením a ranou fází plnění zrna) ohrozilo optimální výnosové potenciály pro zimní a jarní plodiny. Během první červencové dekády byly zahájeny rané sklizně ozimých obilovin, přičemž u ozimého ječmene byly hlášeny uspokojivé výsledky. Model ukazuje, že se akumulace biomasy je pod normální úrovní. V důsledku toho byly prognózy výnosů ozimé pšenice mírně upraveny směrem dolů. Po chladném jaru se letní plodiny ve vývoji zpozdily, ale díky červnovému teplotnímu přebytku nyní opět dosahují sezónních hodnot. Červnový deficit půdní vlhkosti negativně ovlivnil akumulaci biomasy u kukuřice na zrno. Déšť ale dorazil včas a podpořil kvetení kukuřice. Nicméně prognóza výnosu pro kukuřici byla revidována směrem dolů.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 3. 8. 2022

    Riziko požáru jsme viděli týden dopředu, častější je ale jinde, říká expert

    Riziko požárů v Česku roste s tím, jak kvůli klimatické změně přibývá dní s vhodným požárním počasím. „Neznamená to ale, že lesy kvůli většímu množství těchto dní hořet musí a nedá se s tím nic dělat,“ řekl Miroslav Trnka Seznam Zprávám.
    Celý článek pro seznamzpravy.cz k přečtení ZDE.

  • 26. 7. 2022

    Sucho a jeho vliv na požáry

    Markéta Poděbradská z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR komentuje současný stav sucha v zasaženém území požárem ve Hřensku a jaký je výhled do budoucna co se týče sucha?
    Celý rozhovor na ČT24 ke zhlédnutí ZDE