Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.05.2021 do 20.06.2021

 

Ve většině evropských zemí byl měsíc květen chladnější a deštivější než obvykle. Teploty se pohybovaly mezi 1,5 až 3 °C pod dlouhodobým průměrem. Chladné počasí zpomalilo vývoj zimních i jarních plodin. Zvýšené teploty na konci zájmového období naopak vývoj plodin zrychlily. V současné době se blíží sezónním hodnotám, plodiny však stále zaostávají v hromadění biomasy a rozšiřování listové plochy. Globální záření bylo podprůměrné. Srážky pozorované během zájmového období byly hojné, většinou příznivé (někde se vyskytly bouřky, krupobití), avšak prostorové rozdělení bylo nerovnoměrné a velmi rozdílné. Na mnohých místech byl zaznamenán přebytek (např. Francie, jih Německa, západní a střední Maďarsko, jihovýchod Rumunska, západní Slovensko, Slovinsko) na jiných deficit (např. Itálie, východ a jih Polska, jih a severovýchod Maďarska, západ a severovýchod Rumunska, jihovýchod Bulharska, jihovýchod Chorvatska). Zimní a jarní plodiny jsou obecně v dobrém stavu. Podmínky půdní vlhkosti jsou v současné době přiměřené. Nižší průměrné srážky na konci května a na začátku června ale mohly vést v kombinaci se stoupajícími teplotami k úbytku vlhkosti půdy v ornici. 

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

21. 6. 2021
pro
PL
Polsko
Květen byl chladnější. Výjimkou byla druhá dekáda, kdy byly teploty nadprůměrné. Kumulativní srážky v květnu byly na většině území výrazně nadprůměrné, s výjimkou jihovýchodní a zachodniopomorské oblasti, kde byl zaznamenán průměrný úhrn srážek. Zvyšující se teploty během první červnové dekády v kombinaci s výrazně podprůměrnými srážkami vedly ke snížení úrovně půdní vlhkosti ornice, zejména na lehčích půdách. Zimní a jarní plodiny jsou obecně v dobrém stavu. Po období chladného jara se plodiny opožďují ve vývoji a akumulace biomasy je pod průměrem. Ozimá pšenice je zpožděna přibližně o 10 dní. Vyšší teploty v polovině května a června byly příznivé pro vývoj plodin, což napomohlo akumulaci biomasy. Prognóza vývoje zimních a jarních plodin je pozitivní, za předpokladu, že se nebude zvyšovat deficit půdní vlhkosti. Pokud by se dále prohluboval během kvetení a plnění zrna zimních a jarních obilovin, mohlo by to podstatně snížit potenciál výnosu. Pro adekvátní tvorbu výnosů by bylo dobré, aby v nadcházejících dnech napadlo dostatečné množství srážek. Počáteční vývoj letních plodin byl zpomalen nízkými teplotami, které byly zaznamenány po setí. Chladný, vlhký a větrný květen nebyl pro vzcházení a časný vývoj kukuřice příznivý. Z tohoto důvodu byla prognóza výnosu kukuřice na zrno mírně snížena. Pokud budou podmínky vlhkosti půdy v nadcházejících týdnech příznivé, stále existuje potenciál pro zlepšení.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 24. 6. 2022

    Prezentace na konferenci Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR

    23. června 2022 se v Praze konala konference Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR pořádaná Radou vlády pro vědu a výzkum, Ministerstvem životního prostředí a Akademií věd ČR.


    Odborníci z Akademie věd ČR na konferenci představili své návrhy na opatření, která by měla snížit společenské dopady postupující globální změny klimatu, a to včetně konkrétních výzkumných projektů. Ty by do budoucna měly Česko připravit na významné výkyvy počasí od extrémních teplot přes sucho, silné bouře anebo záplavy.

    Do konference, kterou zahájily Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace a Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd, se aktivně zapojili také vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. S hlavní přednáškou prvního bloku konference, která byla věnována příčinám a projevům klimatické změny, vystoupil Miroslav Trnka. Do následující panelové diskuze se spolu s ním zapojil také Zdeněk Žalud.

    Po přednášce Anny Hubáčkové, ministryně životního prostředí, věnované dopadům klimatické změny, adaptacím a mitigaci, vystoupil v druhém bloku konference Michal V. Marek, který se věnoval roli základního výzkumu a transferu výsledků do praxe.

    V průběhu konference, na níž se role moderátora zhostil Jan Krejza z CzechGlobe, byly dále představeny výzkumné projekty a inovativní české podniky přispívající k řešení klimatické změny.

     Odkaz na záznam konference ZDE a ZDE

     

  • 22. 6. 2022

    Pavel Zahradníček hostem v Dobrém ránu na ČT3

    Pavel Zahradníček komentoval téma sucho a klimatickou změnu v pořadu Dobré ráno.
    Rozhovory ke zhlédnutí na ČT24 ZDE (27:20, 56:02, 1:36:00)