Index půdní vláhy


                    
0102030405060708090100
Modelovaná půdní vlhkost v %

Aktuální stav sucha ve střední Evropě


v neděli 19.08.2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 12.08.2018 do neděle 19.08.2018 ráno)
 

Z pohledu celkového nasycení došlo ke zhoršení na celém sledovaném území snad s výjimkou oblasti Belgie, Nizozemí a Dánska, kde se však situace nezměnila radikálně. Půdy na jižní a střední Moravě a zvláště v Polabí ukazují nasycení podobné jako nejvíce suchem zasažené oblasti Braniborska v Německu. Lze říci, že pozorovaná epizoda sucha v roce 2018 na území ČR souvisí s podobně intenzivní epizodou zasahující povodí Labe ve velké části Německa, zvláště pak Braniborska. Tato suchá oblast nadále zasahuje i rozsáhlé oblasti Beneluxu, jižního Dánska i východní Francie a z jihu ji doplňuje nezvykle suchá Itálie. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře a na většině území Balkánu se oproti předchozímu týdnu situace dále zhoršila.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 22. 7. 2021

    Klimatolog varuje: Stoupne hladina oceánů a smrtící horko způsobí migraci

    Hladina oceánů vzroste o desítky centimetrů, v ČR se oteplí až o 4 stupně, bude více tropických dnů, přijdou intenzivnější bouřky i povodně a kvůli nedostatku vody hrozí i migrace lidí z tropických oblastí. To vše může nastat, pokud lidstvo nesníží do roku 2050 množství vypouštění emisí do ovzduší. V Rozstřelu to řekl klimatolog Pavel Zahradníček.
    Článek k přečtení a ke zhlédnutí na idnes.cz ZDE.

  • 21. 7. 2021

    Klimatická změna je šance mít technologickou revoluci, říká člen vědeckého týmu

    Na jižní Moravě tornádo, v Německu, Belgii a Lucembursku katastrofické záplavy. Jinde na planetě sucho. Máme si na to zvykat a čekat ještě horší klimatický vývoj? Co s tím? „Určitě by třeba pomohlo omezení globální dopravy a soustředění se více na regionální výrobu. Nebýt závislý jen na produktech, které se vyrábí v Asii a pak se k nám vozí přes půlku světa, a samozřejmě to zatěžuje životní prostředí,“ říká v rozhovoru pro deník Metro Pavel Zahradníček, člen vědeckého týmu Klimatická změna, který spojuje vědecké osobnosti a skupiny z oblastí zemědělství, lesnictví, klimatologie, socioekonomie a klimatického modelování.
    Celý článek pro deník metro.cz k přečtení ZDE.