Odhadované dopady sucha na výnos hlavních plodin


  • nejsou data
  • bez vlivu sucha
  • sucho ovlivnilo porosty, ztráta výnosů do 10 %
  • střední poškození suchem, ztráta výnosů 10 - 30 %
  • těžké poškození suchem, ztráta výnosů 30 - 40 %
  • extrémní poškození suchem, ztráta výnosů nad 40%
  • bez vlivu sucha
  • sucho bez vlivu na výnos
  • sucho snižuje výnos
  • sucho zásadně snižuje výnos
  • ječmen, pšenice, řepka
  • cukrovka, brambory
  • kukuřice
  • ovocné stromy
  • vinná réva

Mapa počtu reportérov z jednotlivých okresov za posledné hlásenia dopadov na poľnohospodárstvo:

INFORMÁCIE Z JEDNOTLIVÝCH OKRESOV OD NAŠICH REPORTÉROV (neodrážajú stav v celom okrese, ale popisujú situáciu vo vybraných katastroch):

Kežmarok: „Výdatne napršalo. Pri výraznom oteplení to vegetácii viditeľne prospelo. Naopak vyššia pôdna vlhkosť komplikuje výsadbu množiteľských plôch zemiakov.“

Nové Zámky: „Zrážky 20. týždeň = 27,4 mm.“

Humenné: „Množstvo zrážok 28,7 mm.“

Pezinok: „15.5.2023 – 24 mm, 17.5.2023 – 29 mm, 18.5.2023 – 7 mm, 20.5.2023 - 1mm.“

Bardejov: „49,8 mm zrážok za minulý týždeň citeľne doplnilo vlahu do celého pôdneho profilu.“

Partizánske: „Za posledný týždeň spadlo 34 mm zrážok.“

Pezinok: „38,7 mm.“

Levice: „Zrážky 13,5 mm. Porasty neskôr siatych plodín ako kukurica, sója a slnečnica sú horšie vzhľadom na vyzobanie osiva  vtákmi.“

Zvolen: „Za minulý týždeň na našej stanici napršalo 55,4 mm zrážok.“

Šaľa: „15.5. 3,0 mm, 16.5. 23,0 mm, 17.5. 15,5 mm.“

Spišská Nová Ves: „Spadlo 42 mm zrážok. Pšenice sú tesne pred klasením bez negatívnych dopadov na zrážky. Jačmene jarné sú trocha v slabšej fáze vegetácie, ale zrážky im teraz pomohli, lebo už im začali aj pomaly chýbať. Krmoviny bez pripomienok - v poriadku. Maky tiež v poriadku - ozimné - tesne pred háčkovaním, jarné vo výške 10 cm- tvorba ružice. Zemiaky začínajú vzchádzať- rýchlejšie odrody.“

Vranov nad Topľou: „Za uplynulý týždeň napršalo 37,7 mm zrážok, čo sa pozitívne prejavilo aj na porastoch jednotlivých plodín a na zásobe pôdy pôdnou vlahou.“

Púchov: „Počasie bolo s častými zrážkami.“

Piešťany: „Pekných a veľmi užitočných 50 mm. Začína kvitnúť baza.“

Nitra: „V sledovanom týždni sa teploty vzduchu pohybovali v rozsahu 9,4°C až 28,2°C. Skokový nárast teplôt vzduchu (z priemerných cca 15°C) nastal ku koncu týždňa, kedy teploty v slnečnom počasí presahovali 28°C. Zrážky boli výdatné, prevažne začiatkom sledovaného obdobia. Úhrn zrážok je 85,3 mm. Z pohľadu zrážok je (doteraz) mesiac máj vysoko nad dlhodobým priemerom. S celkový úhrnom 118,6 mm to predstavuje 200% priemeru.“

Komárno: „Zrážky 52,8 mm.“

Nové Mesto nad Váhom: „V hodnotenom období spadlo až 56,1 mm zrážok v podobe tzv. krajinského dažďa, čo malo významný vplyv na udržanie zrážok v pôde a zvýšenia zásoby vody v pôde. O žiadnom suchu sa momentálne nedá hovoriť.“

Senica: „Zrážky za 20. týždeň 53,76 mm.“

Piešťany: „Počas hodnoteného obdobia bolo namerané 51,6 mm zrážok.“

Pezinok : „30l/m2.“

Lučenec: „V 20. týždni došlo k výraznej zmene vo vývoji sucha. V dňoch 14.5. - 18.5.2023 výdatne a pomerne vytrvalo pršalo. Celkom zaznamenané 60,8 mm zrážok. Zrážky nespôsobili žiadne škody, boli rovnomerne rozložené a vyschnutá pôda ich veľmi dobre vstrebala.“

Nové Zámky: „Množstvo zrážok v 20. týždni - 48,3 mm.“

Prievidza: „V 20. týždni zrážky 32,5mm. Prevládalo chladné a daždivé počasie. Do záhrad a polí sa dostala potrebná vlaha.“

Zvolen: „Na pršalo cca 53 mm.“

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 7. 2024

    Kam s uhlíkem?

    Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
    Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

  • 9. 7. 2024

    Změna klimatu je příležitost

    Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

    Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.