Intenzita sucha

V týdnu od 18.10. do 25.10. se situace, pokud jde o zásobení půdní vláhou, zásadně nezměnila, a spíše došlo k jejímu mírnému zhoršení. Povrchová vrstva je poměrně dobře nasycena na většině území, ale nedostatek vláhy v neděli ráno přetrvával v hlubší vrstvě. Celkově v řadě regionů je deficit stále markantní a potrvá i nadále zejména v severní a jihozápadní části území ČR.

V týdnu od 11.10. do 18.10. se situace, pokud jde o zásobení půdní vláhou, zásadně zlepšila zejména v západních ⅔ státu, a povrchová vrstva je poměrně dobře nasycena na většině území. Přesto nedostatek vláhy v neděli ráno přetrvával v hlubší vrstvě a v řadě regionů je deficit stále markantní a bude nadále přetrvávat.

V týdnu od 4.10. do 11.10. se situace, pokud jde o zásobení půdní vláhou, výrazně zlepšila, a to zejména v povrchové vrstvě na více než ⅔ území. Přesto nedostatek vláhy v neděli ráno přetrvával zejména v severovýchodní části Čech, v oblasti střední a severní Moravy a ve Slezsku.

V týdnu od 27.9. do 4.10. se situace, pokud jde o zásobení půdní vláhou, znovu zhoršila, a to prakticky ve všech parametrech a na většině území. Výrazné sucho alespoň v některých regionech zasahuje do všech krajů. Poměrně vysoké hodnoty půdní vlhkosti se vyskytovaly v Libereckém kraji, v Krušných horách, Krkonoších a také na Českomoravské vrchovině (s lokálními výjimkami) a v oblasti Bílých Karpat a části Beskyd.

V týdnu od 20.9. do 27.9. se situace, pokud jde o zásobení půdní vláhou, znovu zhoršila, a to prakticky ve všech parametrech. Sucho panuje zejména v kraji Jihočeském, Plzeňském, na jihu Středočeského, v kraji Královéhradeckém a Pardubickém a na Moravě v krajích Moravskoslezském a Olomouckém. Ačkoliv Jihomoravský kraj vykazuje relativně lepší stav než většina území, za pozornost stojí rozhraní tohoto kraje a kraje Vysočina, kde nedostatek vláhy pozorujeme druhou sezónu v řadě. Naopak poměrně vysoké hodnoty půdní vlhkosti se vyskytovaly v Libereckém kraji, v Krušných horách, Krkonoších a také na Českomoravské vrchovině (s lokálními výjimkami) či v oblasti Bílých Karpat.

V týdnu od 13.9. do 20.9. se situace, pokud jde o zásobení půdní vláhou, opět zhoršila a půdní profil jako celek se nadále vyznačuje nedostatkem vláhy zejména v kraji Jihočeském, Plzeňském, na jihu Středočeského, na rozhraní Královéhradeckého a Pardubického a v krajích Moravskoslezském, Jihomoravském, a Olomouckém. Naopak poměrně vysoké hodnoty půdní vlhkosti se vyskytovaly v Krušných horách, Krkonoších a také na Českomoravské vrchovině (s lokálními výjimkami) či v oblasti Bílých Karpat.

V týdnu od 6.9. do 13.9. se situace pokud jde o zásobení půdní vláhou výrazně zlepšila v povrchové vrstvě, ale profil jako celek se nadále vyznačuje nedostatkem vláhy zejména v kraji Jihočeském, Plzeňském, Královéhradeckém, Libereckém, na jihu a východě Středočeského a v krajích Moravskoslezském a Olomouckém. Naopak poměrně vysoké hodnoty půdní vlhkosti se vyskytovaly v Krušných horách, Krkonoších a zvláště pak na Českomoravské vrchovině (s lokálními výjimkami) či v oblasti Bílých Karpat.

V týdnu od 30.8. do 6.9. došlo díky vydatnějším srážkám k mírnému zlepšení situaci v některých regionech. Problematická situace ale nadále již několikátý měsíc pokračuje v kraji Jihočeském, Západočeském, Hradeckém, Libereckém, na jihu a východě Středočeského a v krajích Moravskoslezském a Olomouckém. Naopak poměrně vysoké hodnoty půdní vlhkosti se vyskytovaly v Krušných horách, na Českomoravské vrchovině (s lokálními výjimkami) či v oblasti Bílých Karpat.

V týdnu od 23.8. do 30.8. došlo i přes pokračující lokální srážky k opětovnému zhoršení situace v některých regionech. Nejméně uspokojivá situace panuje v Jihočeském, Západočeském, na jihu Středočeského a západě Jihomoravského kraje. Za pozornost stojí nízká zásoba vody v půdě i v kraji Moravskoslezském. Naopak poměrně vysoké hodnoty půdní vlhkosti se vyskytovaly v Krušných horách, na Českomoravské vrchovině či v oblasti Bílých Karpat.

V týdnu od 16.8. do 23.8. na většině území díky srážkám výrazně vzrostl obsah dostupné půdní vláhy v půdním profilu, zejména však v půdní vrstvě 0-40 cm. Došlo tak ke zlepšení vážné situace, kromě jižní části Středočeského kraje, Plzeňského kraje, západní poloviny Jihočeského kraje, Moravskoslezského kraje a severu Olomouckeho kraje a některých dalších území menšího rozsahu, kde i nadále přetvávají relativně nízké hodnoty nasycení půdního profilu, jak je patrné z animace základních map. Naopak velmi vysoké hodnoty půdní vlhkosti blížící se stavu nasycení se vyskytovaly v Krušných horách, na Českomoravské vrchovině či v oblasti Bílých Karpat.